Moc povedená povídka!! Doufám, že další kapitola přibude...:)
Lettered 7. kapitola
28.01.2013 12:50
Rozhodla jsem se k jednomu kroku který jsem předtím nikdy neplánovala. Ale vy jste mi nedali jinou šanci. Už podruhé se stalo, že asi o povíku a kapitoly není zájem. Takže další kapitola přibide v pondělí jak je zvykem ale pod podmínkou že u předchozí bude 7 komentářů.
Jinak tuto kapitolu věnuji své betě Aidrien Assagir.
Přeji vám příjemné čtení.
Vaše Reni
*******
Zbytek listopadu proběhl bez incidentů. Skupina (která se rozšířila o Nevilla, Draca a, když se to podařilo, i Toma) se scházela jednou za pár dní v Lupinově kabinetě a plánovali útok na Brumbála. Rozhodli se, že pojedou pryč až do nového roku, kdy Rita Holoubková „náhodou“ objevila dokumenty experimentu mnohočetných osobnosti, na kterém se podílel i Brumbál. Také diskutovali jak se zbavit „Voldemorta“. Všichni se shodli, že musí být nějaká konečná bitva. Jinak by to bylo příliš podezřelé.
Tom našel další „testovací subjekt“. Osamělá stará čarodějnice, která žila v hrabství Wiltshire. Naštěstí na ní nebyla procedura tak účinná. Jediný rozdíl mezi její skutečnou osobností a umělou byla změna čaje. Po návštěvě pod záminkou, že je prodavač košťat, jí Tom potom upravil paměť a nechal ji se vzpomínkami na krásně strávené odpoledne pitím čaje, zatímco milý mladý muž vykládal o výhodách nového koštěte.
V listopadu dostala Ginny dopis od své matky, že je už připravená na Vánoce.
„Ahoj Harry. Máma mi napsala, že bychom letos na Vánoce asi tak na týden mohli být na Grimmauldově náměstí. Je tam více pokojů pro všechny. Chce vědět, co ty a Remus na to. Také chce, abych se ujistila, že pojedeš také.“
Harry se na červenovlasou kamarádku usmál. „Jo, to zní dobře. Zeptám se dnes Remuse, ale jsem si jistý, že s tím nebude mít problém. A samozřejmě, že jedu. Proč taky ne?“
Ginny sklonila hlavu k Harrymu a kývla směrem k Ronovi a Hermioně, kteří seděli mezi skupinou prvního ročníku, jedinými lidmi, kteří okolo nich byli. „Ti dva tam budou také, víš...“
Harry si odfrkl. „Nedovolím, aby mě pár oslů drželo dál od mého domu. No tak, hlavu vzhůru. Hned se zeptám Remuse. Můžeš poslat pro svou mamu vzkaz ještě před začátkem hodiny.“ Vstali a šli až k místu, kde seděl vlkodlak. „Profesore Lupine, pane. Paní Weasleyová právě napsala. Chce vědět, jestli by nikomu z nás nevadilo, kdyby byli na Vánoce na Grimmauldově náměstí.“
Remus neměl žádné námitky, takže Ginny běžela zpátky ke stolu, napsala rychlou odpověď a zamířila do sovince půjčit si Hedviku.
*******
Molly právě vybírala vlnu pro Fredův svetr, když Hedvika dorazila do Doupěte. Usmála se, rozbalila pergamen a přečetla si ho. Zamířila do kuchyně. Měla opravdu strach o Harryho, když se Ron o něm přestal zmiňovat v dopisech, které ji posílal. Zdá se, že jediný člověk, o kterém v poslední době mluví je Hermiona! Možná je na čase, aby si s ním Artur promluvil o „opatření“. Ginny zase začala více a více mluvit o Harrym. Každý dopis alespoň jednou, někdy i vícekrát, obsahoval frázi „já a Harry“. Zajímalo by ji, jestli spolu chodí, i když na sebe odkazovali jen jako ''skupina'', která z toho, co Molly věděla, byla studijní skupina, která se někdy setkávala v knihovně, a to bez Rona a Hermiony. I přesto by měla Harryho zahrnout do toho malého rozhovoru.
Molly si vyhrnula rukávy a začala drhnout nádobí od snídaně. Až Artur přijde domů, pošlu ho s dekoracemi. Potom budu muset začít s pozvánkami a nakonec budu muset vybrat více vlny...
Usmála se. Vypadá to, že letos toho je ještě hodně na práci.
*******
Harry se v den odjezdu na vánoční prázdniny probudil brzy. Přesto, že byl nucen zůstat v těsné blízkosti se „šťastným párem“ (většina studentů si tuto přezdívku oblíbila), byl Harry nadšený. Tom si půjčil od jednoho ze svých Smrtijedů dům poblíž Kings Cross. Harry měl v plánu se plížit ven z Grimmauldova náměstí tak často, jak to bude možné, aby ho navštívil. S pomocí Ginny, Severuse a Remuse. Dokonce se všichni dohodli (i přes Severusovi reptání), že stráví dvacátého šestého s Tomem na pozdním obědu s vánočními dárky. Samozřejmě pod záminkou, že půjdou do mudlovského Londýna na povánoční slevy. Všechno nasvědčovalo tomu, že to budou dobré prázdniny.
Cesta utekla rychle. Harry a Ginny trávili většinu času hraním Řachtavého Petra s Dracem a Nevillem, kterému se nějak podařilo během posledních měsíců se stát dobrým přítelem, a to zejména po několika sezení u máslového ležáku. Když dorazili na stanici, Draco jim sdělil své plány, jak se zbavit Pansy jednou pro vždy. Zavede ji za synem jednoho bohatého amerického podnikatele, který je v Británii od té doby, co zavřeli jeho otce do Azkabanu. Chlapec byl bohatý, dobře vypadající a stejně nudný jako Pansy, která se nyní zabývá tématem tropické pláže. Rozhodla se, že přímořská svatba bude neuvěřitelně romantická. Draco se rozhodl, že to co nejrychleji uskuteční. Pravděpodobně on a jeho matka byli dobří přátelé.
*******
Přijeli na Grimmauldovo náměstí a Harry si spěchal vybalit. Musel být na pokoji s Ronen. Opět, protože ostatní pokoje budou zabrány. Bill a Charlie řekli své matce, že přivedou své přítelkyně. Molly zářily oči při pomyšlení na svatby a několik rudovlasých vnoučat pobíhajících okolo. Poslední týden strávila uklízením domu, který teď jen čistotou zářil. Arthur, Remus a Tonksová dostali za úkol sehnat stromeček, který momentálně stál v salonku připraven na zdobení. Dvojčata přišla, když zavřeli svůj obchod, a brzy se pustili do výzdoby vstupní haly. Viděli napětí mezi Hermionou, Ronem, Harrym a Ginny. Molly poslala Hermionu a Rona do kuchyně, zatímco ostatní i s Ginny pracovali na zbytku domu. Jakmile Molly odešla, Fred a George se otočili k Harrymu.
„Tak kamaráde...“
„Ty máš o naši sestru zájem, že?“
„Kup ji květiny...“
„Vezmi ji tancovat...“
„Všechno...“ Dvojčata přestala mluvit, když se Harry a Ginny začali smát.
„Co je tady k smíchu?“ zeptal se George.
„Opravdu si myslíte,... Já a Harry?' Ginny se znovu rozesmála.
„Takže vy spolu...“
„Jestli chodím s tímto spratkem?“ Ginny udeřila Freda a stále se smála.
„Myslíš mě? Ne, bylo by to trochu divné. Známe se už hodně dlouho. Kromě toho, Gin pokukuje po někom jiném,“ otočil se Harry a vytáhl další dekoraci z krabice.
Ginny ho přerušila. „A také proto, že je Harry gay.“
Harry se otočil na nejmladší Weasleyovou. „Ginny, kolikrát ti mám říkat, že nejsem gay?“ Obrátil se k dvojčatům: „Nejsem gay, navzdory tomu co vaše sestra ráda lidem říká.“ Otočil se zpět k Ginny: „Proč máš stálou potřebu říkat, že jsem gay?“
„Harry, viděla jsem tvoji porno sbírku.“
„Ne, ty jsi viděla jen část z mé porno sbírky. Zbytek je stále v kufru.“ Ginny zčervenala. „A ani jsem to nekupoval. Byl to dárek k narozeninám od někoho, kdo se rozhodl, že to potřebuji, abych rozšířil své obzory nebo tak nějak.“
„Harry, muž, který není gay, určitě netráví spoustu času muckáním dalšího chlapa,“ poukázala Ginny.
„Proč vůbec pokračujeme v této diskuzi? Vždyť jsem všechno vysvětlil. A jestli mě i příště nazveš „gayem“, tak tě přes hlavu praštím zatraceným slovníkem.“
Dvojčata je pobaveně pozorovala a nakonec ho přerušila. „Harry, Harry, Harry...“
„Není to tak, že by nám to bylo jedno...“
„Ale sakra, je to tak konsensuální...“
„To není naše starost. Mám pravdu, Frede?“
„Jasně, Georgi.“ Dvojice se obrátila a usmívala se na bruneta, který se začal červenat.
„A jen tak ze zvědavosti, Harry...“
„Co přesně jsi vysvětlil naší nejdražší sestře?
Harry obrátil oči v sloup. „Vysvětlil jsem to tady Ginny. Před chvílí. Mně nezáleží na tom, jestli ta osoba bude žena nebo muž. Hlavně, aby to pak stálo za to.“
Fred se obrátil k Georgeovi. „No, vypadá to, že mi dlužíš galeon.“
„Zatraceně, vy taky?“
Fred a George se usmál.
„Harry, kdo myslíš, že s těmi sázkami začal?“
Nato po nich Harry hodil cesmínovou větev.
*******
Bill a Charlie přijeli na Štědrý den. Remus se teď držel ve svém pokoji, jak byl měsíc stále plnější, a zbytek domu byl zaneprázdněn dokončováním výzdoby. Bill přijel kolem osmé hodiny ranní s nikým jiným než s Fleur Delacourovou.
Bill se natáhl a objal svou matku tak, až ji zvedl ze země.
„Fleur, toto je moje maminka, Molly Weasleyová. Mami, tohle je Fleur Delacour. Jsem si jistý, že jste ji poznali z Turnaje tří kouzelníků.“
„Dobrý den, paní Weasleyová. Je hezké, že vás konečně poznávám. Bill neustále mluvil, až vás znovu konečně uvidí!“
„Je hezké, že vás také poznávám drahá. Hermiono, mohla by si prosím odvést Fleur do jejího pokoje? Je naproti tvému. Harry, vezmeš její tašky? Ginny, Rone potřebuji vás v kuchyni. Bille, drahý, tvůj pokoj je vedle Ronova a Harryho. Jsem si jistá, že ti ho Harry ukáže.“ Po rozdělení úkolů zamířila paní Weasleyová do kuchyně i se svými dvěma dětmi.
Charlie přijel o několik hodin později spolu s vysokým blondýnem s vlasy po ramena a modrýma očima. Obyvatelé domu (kromě Arthura, který byl v práci až do poledne) právě dokončovali výzdobu pokojů, když přišli.
Mírně červenající se Charlie se obrátil k matce. „Mami, tohle je Miro Prohaska. Miro, tohle je moje máma.“ Molly se podívala na blondýna a zpátky na svého syna. Charlieho zrudnutí se prohloubilo, když jeho máma tázavě pozvedla obočí. „Ehm… jo. Chtěl jsem ti to říct mami. Jsem trochu… ehm… gay.“
Byl to Ron, kdo jako první prolomil mlčení.
„Co to k čertu! Jsi zatracený buzerant?“ Chlapec si odplivl. „Úchyláci! Oba dva!“
Molly se obrátila na nejmladšího syna. „Ronalde Billiusi Weasley! Myslela jsem, že jsme tě vychovali líp. Jdi do svého pokoje, tvůj otec s tebou bude později mluvit. Miro, omlouvám se za to. Ráda jsem vás poznala. Er... oh. Myslím, že pak budu muset změnit spící režim.“
*******
O půl hodiny později byli hosté ubytováni. Molly si konečně přiznala, že její synové jsou už dost dospělí a zodpovědní, aby byli v pokoji se svými polovičkami. Proto poslala Hermionu, aby pomohla Fleur s přestěhováním zavazadel k Billovi do pokoje. Charlie a Miro byli umístěni v pokoji naproti Ginny a Hermiony. Ron byl stále ve svém pokoji a Molly stále házela omluvné pohledy na svého syna a jeho přítele. K zlosti Molly, Hermiona odmítla bydlet v pokoji, který naproti nim sdíleli dva muži. Když dívka opustila místnost, obrátila se Molly ke svému synovi. „Je mi to líto. Opravdu netuším, proč se tak chovají.“
Ginny přistoupila a odfrkla si. „Hermiona se takhle chová po celý rok, vlastně oba. Ron se snažil vyštvat Deana a Seamuse z koleje, když zjistil, že se scházejí. Pak začala dávat Hermiona přednášky o tom jak je to „nenormální“ a „perverzní“, jako by byli nějaký odpad. Myslím, že v létě dostali ránu do hlavy, když se chovají jak idioti.“ Otočila se na Harryho, který seděl a loupal mrkev. „Co se to přesně Hermiona snažila říct? Že všichni musíme držet pohromadě a postavit se zlým homosexuálům?“
Harry se začal smát. „Jo, jen ona na ně odkazovala. Stálo mě to veškerou vůli neposlat ji do prdele. Omlouvám se paní Weasleyová.“
„Harry, je to Molly. Paní Weasleyová je moje matka v právu. Kromě toho, ty jsi rodina. Když o tom mluvíme, jak dlouho jste spolu?“
Harry ztuhl, Ginny se rozesmála. „Já a Gin, co? Ne! To by prostě bylo divný. A ty,“ řekl a podíval se na chichotající se dívku, „přísahám, že jestli to řekneš, dojdu do knihovny, najdu slovník a praštím tě s ním!“
To už byla na dívku příliš mnoho a zhroutila se na židli v křeči smíchu.
„Říct co, Gin?“ zeptal se Charlie se zábleskem v očích.
Skoro uklidněná Ginny vstala a stále se mírně chichotala. „No, Harry, nechtěla jsem to říct. I když si jsem jistá, že by mě tvůj přítel zabil, pokud by něco mezi námi existovalo.“
Harry zčervenal.
„Dobře, dobře. Harry, kdo je ten šťastný muž?“
Ginny si odfrkla a dloubala Harryho do žeber, který si přál, aby mohl být neviditelným. „Ach, Harry mucká nového prodavače z Medového ráje. Spolu jsou opravdu roztomilí,“ odpověděla Ginny.
Harry obrátil oči v sloup. „Víš, že mám rád muže, jsem řekl jen dvou lidem, a přesto to polovina lidí, které znám, ví. Zajímalo by mě, proč tomu tak je, má drahá Ginervo.“
Ginny se opřela o svého přítele. „Ale no tak, Harry. Jen jsem to řekla…“
„…většině Nebelvíru, Luně, hrstce Zmijozelu a čtyřem členům rodiny. Jsou to všichni?“ Harry na dívku zíral. „Hele, já vím že se snažíš být užitečná, ale do tohoto nikomu nic není a pokud se rozhodnu jinak...“ Zhluboka se nadechl a obrátil se k paní Weasleyové: „Molly, omlouvám se, musím odsud na pár minut zmizet.“ Harry se otočil a odkráčel z kuchyně.
*******
Harry sledoval většinu cesty ke svému pokuji, než si vzpomněl, že tam je Ron. Zastavil se a rozhodl se, že zatímco by mohl být s Ronem v jednom pokoji, raději si začne dělat úkoly zadané ze školy. Vešel do pokoje, přešel ke svému kufru a vytáhl vše potřebné. Ronův pohled ignoroval a kvapem odcházel do knihovny.
Zrovna začínal s esejí do lektvarů na téma: „Jedy, které negativně reagují na bezoáry“, když někdo vešel do knihovny. Harry to ignoroval za předpokladu, že to byla jen Ginny, která se mu přišla omluvit. Byl překvapen, když uslyšel Snapeův hlas.
„Pane Pottere. Předpokládal jsem, že jste jako obvykle se slečnou Weasleyovou.“
Harry si odfrkl. „No, většinou s ní jsem, pane. Ale nějak jsme se nepohodli, i když u toho byla půlka její rodiny. Tak jsem šel nakonec sem.“
Severus se ušklíbl. „Asi bylo příliš troufalé doufat, že svůj volný čas dobře využijete, co?“
Harry se opřel v křesle. „Právě jsem začal pracovat na eseji, kterou jste nám zadal.“
Severus na Harryho kývl a přešel k polici. Nalezl knihu, kterou hledal, šel ke stolu, vytáhl kus pergamenu a brk a začal něco opisovat.
„Ehm, pane?“
Mistr lektvarů vzhlédl. „Ano, Pottere?“
„Um, já vím, že je to trochu pozdě, ale právě jsem si uvědomil, že jsem se vám nikdy neomluvil za to loňské slídění ve vaší myslánce. Jen jsem chtěl říct, že je mi to opravdu líto. Nikdy jsem to tak nechtěl, byl jsem naprostý idiot. Takže… ehm… je mi to líto.“ Harry zíral do svého pergamenu.
Po nějaké době, kterou cítil jako věčnost, Severus promluvil. „Vidím. Řekněte mi, má to co dočinění s nejnovějším narušením vašeho soukromí slečnou Weasleyovou?“
Harry přikývl. „Trvalo mi chvíli, než jsem si uvědomil, jaký jsem byl osel, pane.“
Snape si odfrkl. „Dobře, Pottere. Přijímám vaši omluvu.“ Odmlčel se. „Víte, jste opravdu jiný než váš otec. James by se mi omluvil jen tehdy, pokud by na tom závisel jeho život.“ S tím se otočil zpátky ke své knize.
Harry se ke své eseji vrátil až o minutu později.
*******
Vánoční snídaně byla příjemná. Ron a Hermiona seděli na jednom konci stolu a šeptali si mezi sebou. Zbytek skupiny seděl na straně druhé. Ginny, která Harryho otravovala až do pozdních hodin, konečně přijal její omluvu. Takže teď seděli vedle sebe. Dvojčata vykouzlila jmelí, aby létala nad hlavami i po zbytek dne. Říkali, že je to jejich nový testovací vzor. Miro, který se se všemi Weaslovými spřátelil, vyprávěl vtipy a historky ze svého dětství a životě v dračí rezervaci. Později to obvykle zahrnovalo velké množství ohnivé whiskey.
Po snídani Molly všechny poslala do salonu, kde byl vánoční strom a spousta dárků. Harry dostal od Molly, které poděkoval, svůj obvyklý svetr. Od Ginny dostal poněkud šokující knihu o sexuálním zdraví pro homosexuály, kterou odmítl vytáhnout z tašky a s červenými tvářemi odmítl odpovídat na něčí dotazy ohledně obsahu. Dvojčata mu dala obvyklou sadu žertovních předmětů a Remus mu dal čokoládu. Ale nejlepší dárek byl od Hagrida - Siriusova létající motorka, která byla tak velká, že se skoro nevlezla do boxu. Harry se omluvil. Šel do svého pokoje, spadl na postel a přemýšlel o minulých Vánocích a o tom, jak mu chybí jeho kmotr.
*******
Harry opatrně přecházel přes chodbu na Grimmauldově náměstí. Dával pozor, aby nevzbudil portrét Siriusovy matky, který naštěstí poslední dny mlčel. Vrhl rychlý Tempus. Bylo 6 hodin ráno. Doufal, že odejdou včas, aby se zabránilo zbytečným otázkám. Naneštěstí většina dospělých měla stále v myslích vánoční atmosféru, takže doufal, že nebudou brzo vstávat. Zhluboka si povzdechl, když Remus a Severus konečně sestoupili po schodech následováni Ginny. Zdá se, že se dva muži pohádali a teď si zavedli tichou domácnost. To Harry docela uvítal. Nepotřeboval poslouchat další jejich hádky.
Harry rychle běžel do kuchyně, kde na kus pergamenu načmáral vzkaz, že jdou na nákupy do mudlovských obchodů a dodal, že Ginny šla s nimi stejně jako dva učitelé. Takže nebyl žádný důvod k obavám. Pak se rozběhl zpátky do vstupní haly, kde Ginny zírala na dva profesory, kteří se dívali každý jiným směrem. Protočil oči. Harry vyšel ze dveří a rozešel se po ulicích k dočasnému domu Toma.
*******
Tom si naléval šálek kávy, když se ozvalo zaklepání na dveře. Opatrně s šálkem v ruce šel otevřít dveře svým návštěvníkům. Otevřel dveře a uviděl Harryho, který vypadal, jako kdyby vyrazil na arktickou expedici. Za ním proběhla zrzavá dívka, která něco mumlala o nutnosti záchodu a dva bradavičtí profesoři, kteří se na sebe ani nepodívali a nepromluvili. Tom si povzdechl. To zas bude den.
Napil se své kávy, kterou se mu podařilo značně nerozlít, a trhl sebou. Zamířil zpátky do kuchyně, kde hledal více cukru. Jakmile vyhrabal krabici cukru a přidal čtyři lžičky, napil se a opřel se o kuchyňskou linku. Harry ho sledoval s lehkým úsměvem na tváři.
„Máš dost cukru?“
„Nikdy. Na světě není dost cukru pro tyto věci. Přísahám, tato káva chutná jak espresso se starou ponožkou. Měl bych říct, aby pro příště koupil Amycus lepší značku kávy.“
Harry se podíval na rychlovarnou konvici. Zdá se, že se Tom snažil o přípravu kávy podle svého. Podíval se na něj a pozvedl obočí.
„Čaj je v tom přístěnku támhle,“ ukázal Tom na skříni na druhé straně místnosti. Harry ji otevřel a našel hromadu různých čajů s příchutí bylinek. Peprmint, heřmánek, šípek a ibišek... ale ani jeden balíček kávy. Zavřel dveře a nalil si do půl šálku kávy, zbytek dolil mlékem a přidal cukr. Nakonec začal usrkávat.
„Tome, kolik kávy jsi tam dal?“
„Věř tomu nebo ne, Harry, ale návod číst umím. Asi jednu polévkovou lžíci. Udělal jsem 6 šálků a vážně stojí za to.“
Harry zavrtěl hlavou a usmál se. „Takže, jdu celou tu cestu, abych tě viděl, ještě k tomu v nekřesťanskou hodinu den po Vánocích a ani nedostanu polibek?“ trucoval Harry.
Tom protočil oči, odložil kávu a přitiskl své rty k těm mladšího muže. Harry okamžitě polibek prohloubil a s odložením vlastního hrnku dal ruce kolem Tomových ramen. Chtěl zaplést ruku do vlasů staršího muže, když zaslechl, jak si někdo odkašlal.
Remus Lupin stál ve dveřích, mírně růžový.
Harry se otočil a podíval se na svého profesora. „Do prčic, promiňte, pane.“
Tom se na muže díval rozpačitě. „Ehm, je tu káva, jestli chcete. Ale radím, abyste si ji nedával,“ kývl na rychlovarnou konvici. Při pohledu na nepořádek si Remus kávu dát nechtěl.
„Myslím, že půjdu. Vlastně jsme byli zvědaví, jestli si chceš otevřít dárky v brzké době.“
„Ach jo, já věděl že tady bude něco, na co zapomenu! No Tome!“ Harry vytáhl Toma ven z místnosti.
Otevřel svou objemnou bundu. Vytáhl několik balíků z vnitřních kapes a teď bunda vypadala o mnohem lehčí.
„Ginny po mě chtěla, abych jí vzal její dárky,“ připustil rozpačitě.
Tom se usmál a popadl z té hromady jeden dárek. „Dobře. Harry, toto je pro tebe.“
Harry se na něj zamyšleně podíval. „Doufám, že to není další porno, Tome,“ varoval ho.
Remus pozvedl obočí. „Mám chtít vědět, o co jde?“
Harry zavrtěl hlavou. „Pravděpodobně ne. Na moje narozeniny se Tom rozhodl, že potřebuji více porna, abych rozšířil své obzory. A nic neříkej, Sirius mi pověděl o tom, jak jste strávili léto před šestým ročníkem.“
Remus zčervenal. Z toho, co si z toho léta pamatoval, opravdu neměl co Harrymu říct.
Harry se vrátil k otevíráním dárku, kterým byla kopie dnešního výtisku Denního věštce.
„Co to má znamenat?“
„Jen si to přečti, Harry.“
Harry rozložil papír a díval se do tváří Bellatrix a Červíčka.
Minulou noc proběhl nájdez Smrtijedů. Zdá se, že si jako cíl vybrali dům bystrozozky Nymphadory Tonksové, která byla hostitelem vánočního večírku. Zadržena byla Bellatrix Lestrangerová, která unikla z Azkabanu na začátku tohoto roku.
Překvapivě byl také chycen Peter Pettigrew, o kterém si každý myslel, že je od roku 1981 mrtvý. Pettigrew udělal plné doznání v době jeho zadržení. Prohlásil, že je zodpovědný za explozi, která měla za následek 12 mrtvých mudlů. S tímto doznání ministr okamžitě omilostnil Siriuse Blacka, který bohužel zemřel letos při incidentu na ministerstvu kouzel. Black byl odsouzel do Azkabanu za vraždu Pettigrewa a několika kolemjdoucích mudlů.
Oba, Pettigrew a Lestrangerová, byli odsouzeni k trestu Mozkomorova polibku. Přesné datum bude ještě upřesněno.
Kupodivu, jak Lestrangerová, tak i Pettegrewu prohlašují, že tam byli s řadou dalších Smrtijedů. Nicméně se nenašly žádné stopy po jejich další přítomnosti.
Harry se podíval na Toma. Podal papír Remusovi, který vytřeštil oči, jakmile si dočetl článek. Ginny si článek četla přes jeho rameno.
„Pettigrew? Nebyl to ten, co strávil 11 let jako Percyho a Ronův mazlíček?“
Harry přikývl.
Ginny se zachvěla. „Nemůžu tomu uvěřit, že... tento tvor žil s námi v našem domě po většinu života. Víte, kolikrát mě kousnul?“
Harry zavřel oči, konečně bylo Siriusovo jméno očištěno... Konečně tomu byl konec. Opřel se o Toma a otřel si oči. „Děkuji ti,“ zašeptal. Obával se, že by mu to hlasitěji nešlo.
V celé místnosti bylo dlouho ticho. Remus, který podal papír Severusovi, měl v očích slzy.
Severus si nebyl jistý, jak má na to reagovat. Bez Červíčka a Bellatrix se cítil jako by byl na konci jedné éry. Konečně se omluvil a zamumlal něco o kávě. Přešel do kuchyně. Když si pohlédl na kávu v konvici, rozhodl se, že si dá raději sklenici vody. Naplnil ji a ihned vyprázdnil. Když se vrátil do pracovny, všichni tiše seděli. Posadil se a zhluboka se nadechl.
Ostatní to vzali jako znamení. Harry se natáhl pro první dárek na hromadě, kterou vytáhl z kapsy bundy.
„Dobře. Toto je od Ginny pro Toma.“
Tom popadl nabídnutou tašku a při pohledu dovnitř se zasmál. Držel ji otevřenou, aby se mohl Harry podívat a mrkl na rudovlasou dívku. Mladý brunet odvrátil pohled a zrůžověl. „Ginny!“
Remus se podíval na dívku, která se začala třást smíchy. Obrátil se k Tomovi a řekl konverzačním tonem: „Víš, on tráví hodně času červenáním se.“
Tom si odfrkl: „No, on má tentokrát dobrý důvod.“ Tom vytáhnul pouta.
Severus se uchechtl a podíval se na dívku. No, měla odvahu.
„Tak jako tak,“ řekl Harry v obličeji stále nezdravě rudý. „Je čas na další dárek. Tady máte, profesore. Je ode mě,“ podal balíček Snapeovi, který si ho opatrně převzal. Uvnitř bylo několik drahých knih o lektvarech. „Jsou to ty samé, které jste si půjčoval v knihovně Blacků. Myslel jsem, že budete chtít vlastní výtisky.“ Severus byl podivně dojat. Nečekal, že si chlapec všimne toho, co si čte, natož aby mu koupil vlastní.
„No, děkuji vám, pane Pottere.“
Harry obrátil oči v sloup. „Nemůžete mi prosím říkat Harry? Kdykoliv říkáte „pane Pottere“ myslím, že jsem v nějakém průšvihu.“
Severus se usmál, což Ginny tak šokovalo, až málem spadla z pohovky. „Dobře, Harry,“ vytáhl malý balíček z kapsy. „To je pro tebe.“
Harry rozbalil balíček, odhalil malou lahvičku, která obsahovala tekutinu a ta vypadala jako roztavené zlato.
„To, Harry, je Felix Felicis – tekuté štěstí. Před pár dny jsem náhodou zjistil, že ji ho mám a měl jsem pocit, že to budeš pravděpodobně potřebovat více než já.“
Harry vzhédl a zamračil se na omráčeného Toma. Remus k tomu také neměl daleko.
„Ehm, děkuji vám, pane. Jednou ho dobře využiju.“ Harry lahvičku uctivě položil na konferenční stolek, kde by nemělo dojít k jejímu rozbití.
Ginny pokračovala s rozdáváním dárků Severusovi. Dala mu výrobek od dvojčat, který měl za následek obarvení vlasů na zeleno s jedním stříbrným pruhem s trváním po dobru 48 hodin. Harry podal Tomovi krabici, která ukrývala jeho dárek. Tom pozvedl víko a znovu ho zavřel. Ignoroval pohledy ostatních v místnosti.
Tom dal Severusovi láhev ohnivé whiskey a časopis s dvanácti výtisky vázanými v knize. Mistr lektvarů se zamračil na jednorázového Temného pána, který se spolu s Harrym smál. Byl to ten stejný dárek, který dostal Harry k narozeninám a který Ginny našla pod jeho matrací. Severus dal Tomovi lahvičku plnou tmavě modré viskózní tekutiny, která způsobila, že Tom zčervenal, ale žádného vysvětlení se nedočkali. Oba muži se dostali k dárkům pro Ginny. Tom jí dal knihu s názvem Výtvarné umění v tajemnech a Severus lektvar, který má přidat svému bratru do jídla, až se jí bude zdát, že je jeho ego příliš veliké. Remus podal Tomovi láhev neidentifikovaného alkoholu, který Tom pravděpodobně poznal, s poznámkou držet to od Harryho dál, dokud mu nebude osmnáct let. Jakmile si skupina rozdala všechny dárky, seděli na gauči a Harry s Tomem se začali mazlit. Nakonec se museli všichni vrátit na Grimmauldovo náměstí. Harry strávil dalších patnáct minut líbáním Toma a ujišťoval ho, že se zase zastaví, jak jen to bude možné, dokud Ginny nedošla trpělivost a nevystrčila Harryho ze dveří. Křičela přes rameno, že se vrátí brzy a donesou kávu.
LETTERED 6.KAPITOLA < > LETTERED 8.KAPITOLA
Lettered 7. kapitola - Komentáře
Datum: 09.02.2013
Titulek: Re: Jen tak dál
Pokud vše stihnu a půjde podle plánu tak v pondělí by měla být 8. kapitola :-)
A děkuji za tvůj komentáře a budu doufat, že se ti povídka bude líbit i nadále ;-)
Datum: 30.01.2013
Titulek: krása
promiň že ti pokaždé neokomentuju článek ale na tabletu se dost špatně píše
ve skratce, všechny díly se mi moc líbí a doufám že budeš pokračovat
Datum: 07.02.2013
Titulek: Re: krása
Ach tak to chápu, já když jsem chtěla na tabletu odpovědět na komentář tak jsem to musela odložit až budu na pc...
Jinak jsem moc ráda, že se ti povídka líbí a budu doufat že ji budeš číst i nadále :-)
Datum: 29.01.2013
Titulek: :-DD
Jsem zvědavá, jestli Dracovi jeho snaha zbavit se Pansy vyjde.Klidná kapitolka jen se bojím že je to klid před bouří.Těším se na pokráčko.
Datum: 29.01.2013
Titulek: Skvělý!!
Já tak zbožňuju tuhle povídku!! :) Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat :)))
Datum: 07.02.2013
Titulek: Re: Skvělý!!
Jsem ráda, že se ti celá povídka líbí a děkuji za tvůj komentář a budu i nadále doufat, že se ti bude líbit :-)
Datum: 29.01.2013
Titulek: ...
Je to zvláštní, ale k předchozí kapitole jsem komentář psala, nevím, co se stalo, zřejmě jsem odešla ze stránky dříve, než se dala uložila na server nebo nevím.
Nicméně, překlad se mi zdá jako vždy dobrý :) Ale je pravda, že i mně se začíná povídka trochu... "protivit" svou sladkostí. Všechno má takový rychlý spád a někdy je to takové zmatené. Navíc nechápu tu Ginny, proč furt rozhlašuje o Harrym, že je gay.
Datum: 07.02.2013
Titulek: Re: ...
Asi v tu dobu byla chyba na stránce, že se komentář neobjevil ale teď za něj děkuji.
S tou sladkostí máš pravdu někdy je to opravdu přehnané ale jen překládám co napsal autor. A povídka je zas dobře hodnocená a proto jsem si ji vybrala. :-)
Datum: 28.01.2013
Titulek: :))
tve preklady jsou uzasne ;)) a tahle kapitola je tak uzasne sladko preslazena neco co jsem po dnesku opravdu potrebovala :D
Jinak Ginny konecne jako normalni clovek se mi libi :D