Lettered 13. kapitola
05.04.2013 20:20
„...Harry?“
Harry zasténal a dal si ruku přes oči. „Siri?“
Sirius vyskočil ze židle a přitáhl si chlapce do náruče. „Jsi v pořádku?!“
Harry stěží obrátil oči v sloup. „Bylo by mi lépe, pokud by si mě přestal mačkat.“
Zvěromág okamžitě chlapce pustil a posadil se na kraj postele. „Měli jsme o tebe strach. To poslední kouzlo tě tak vyčerpalo.“
Harry přikývl. „Jak dlouho jsem byl mimo?“
„Dva dny.“
Harry se posadil. „Kde všichni jsou?“
„Poppy všechny vyhnala do postelí, když už Ginny potřetí usnula.“
Harry znovu přikývl a snažil se dostat z postele.
„Mladý muži, co si myslíte, že děláte?“ řekla madame Pomfreyová a spěchala k lůžku.
„Já… ehm…“ začal Harry, ale pod přísným pohledem ošetřovatelky zmlkl.
„Ať je to cokoliv, může to počkat. Teď se na vás podívám.“ Provedla několik diagnostických kouzel, když nenašla nic závadného, pronesla: „Dobře. Můžete jít ale buďte opatrný, vaše rameno se stále hojí.“ Harry přikývl a vylezl z postele. Rychle na sebe hodil plášť a zakryl jím tak nemocniční pyžamo. Jakmile byl oblečený, vyrazil k nebelvírské věži se Siriusem v patách.
„Takže, stalo se ještě něco? Jsou všichni v pořádku?“
Sirius přikývl. „Všichni jsou v přádku Harry. Tekuté štěstí pracovalo perfektně. Ta dávka vyšla pro mě, Moonyho, Tonksovou a Weasleyovy. Pošuk má novou jizvu do sbírky a Hagrid strávil většinu bitvy ochranou studentů vlastním tělem. Jediná oběť byla Brumbál.“
A Smrtijedi?“
„Dva z nich byli zabiti. Willow McNair skončil se zlomeným vazem a toho druhého kousla Nagini. Zbytek je v Azkabanu a čeká na proces.“
„Takže je opravdu konec?“
Sirius se ušklíbl. „No, válka skončila. Nyní se řeší Spasitel kouzelnického světa.“
Harry zasténal. „Prosím, neříkej mi...?“
„Obávám se, že ano. Mcgonagallová musela vyhodit všechny novináře, kteří se s tebou chtějí setkat. Jsem si jistý, že Rita posílá každých dvacet minut sovu s dotazem, zda ses už probudil a jestli jsi připravený na rozhovor.“ Harry si odfrkl.
„To se vyřeší.“ Harry se zastavil před portrétem Buclaté dámy. „Piffle.“
Portrét se usmál a vyklonil se. „Ráda tě vidím, Harry.“
Harry přikývl a prošel do společenské místnosti. Ginny a Neville seděli v křeslech u krbu. „Harry!“ vyhrkla Ginny a letěla obejmout svého přítele.
„Také tě rád vidím. O co jsem přišel?“
Obličej Ginny se zachmuřil. „Snaží obvinit Draca a Blaise. Říkají, že podporovali Voldemorta. Snape je také v maléru. Ministerstvo sleduje každý jeho pohyb.“
„Kruci. To se vyřeší. Jen půjdu na sebe dát vhodnější oblečení a pak si budu muset promluvit s ředitel… ehm… s ředitelkou,“ řekl Harry a vyšel do ložnice.
Po chvíli se vrátil zpět, oblečený ve svém obvyklém školním hábitu. „Dobře, pojď. Jdeme najít McGonagallovou.“
*******
„Pane Pottere, vím, že chcete pomoci svým přátelům, ale teď nemůžeme nic udělat. Než proběhne proces,“ podívala se McGonagallová na chlapce.
„Neměli by mít soudní proces. Pomohli mi porazit toho parchanta! Měli by dostat ocenění!“ S každou větou zvyšoval Harry hlas a přecházel po místnosti sem a tam.
„Souhlasím, ale jak jsem už řekla, zatím nemůžeme nic udělat. Je to nemožné.“
Harry zavrtěl hlavou. „Jako je nemožné přežít smrtící kletbu. Musí tu být něco, co můžeme udělat...“
Minerva si povzdechla. „Budou mít proces v pátek. Budete muset počkat.“
Harry poraženě padl do křesla. „Zatraceně.“
„Opravdu, pane Pottere. Do té doby vám navrhuji, abyste odpověděl na sovu od paní Holoubkové. Už mě nebaví odpovídat na její žádosti.“
Harryho oči se rozzářily. „To je ono! Profesorko, drželo by ministerstvo uvězněné lidi, kdyby je Spasitel kouzelnického světa veřejně uznal za hrdiny?“
Minerva se zamračila. „To si nemyslím. Oh – tak teda pošlete sovu paní Holoubkové a řekněte jí, že se tady na hradě a v soukromí za hodinu setkáte.“
Harry se usmál. Po tom všem, být slavný má nějaké výhody.
*******
„Ahoj Harry. Jak se cítíš?“ optala se Rita a usmála se na chlapce ze svého místa.
„Ach. Trochu bolavě a unaveně, ale jinak to není tak špatné.“ Jeho oči se stočily k jedovatě zelenému samo píšícího brku a ujišťoval se, že napíše vše, co řekne, jak bylo domluveno.
„Dobře Harry. Všichni umíráme touhou, abychom věděli, jak jsi to udělal.“
„Upřímně, ani sám nevím. Možná hodně praxe,“ zasmál se. „Profesor Snape strávil hodiny se mnou a našimi souboji. Dobře mě připravoval na boj. Ten muž si zaslouží ocenění a není to jen on.“
„Opravdu? A kdo další?“
„Určitě Neville a Ginny. Blaise Zabini, přítel Ginny, a Draco Malfoy. Postarali se, aby od boje odvedli studenty.“
„Draco Malfoy? Blaise Zabini? Nejsou v Azkabanu?“
Harry se zamračil. „Jo. Mimisterstvo je obvinilo, že podporovali Voldemorta. A to jen díky tomu, že jsou ve Zmijozelu. Draco poslední dobou strávil čas předstíráním, že mě špehuje, aby tak mohl krmit stranu Zla.“
„Ano. Takže pokud jsem to dobře pochopila to, co říkáte, tak Draco Malfoy vám pomohl šířit falešné informace v řadách Temného pána s vysokým rizikem pro jeho samotného?“
„Přesně tak.“
„Dobře. Takže, když jste teď porazil Temného pána, co plánujete dál?“
„Dokončit školu a pak kdo ví? Možná budu cestovat. Vždycky jsem chtěl vidět zbytek světa. Trávit čas se svými přáteli. Nikdy předtím jsem nedostal šanci, chápejte.“
Rita přikývla. „Chápu. Takže, další otázka, která nejvíc zajímavá čarodějnice v Británii. Existuje nějaká výjimečná osoba v životě Harryho Pottera?“
Harry začal červenat. „Ano, je tam jedna.“
„Ano. A kdo je ta šťastná?“
Jeho zrudnutí se prohloubilo. „Ehm, vlastně... nejsem si jistý, jestli by chtěl, abych řekl pravdu.“
„Oh, dobře – počkat. Takže, spasitel kouzelnického světa je gay?“
Harry obrátil oči v sloup. „Ne, já nejsem gay. Kdybych byl gay, tak by mě přitahovali pouze muži. Spíš bych se označil za bisexuála. Ale ano, vídám se s mužem.“
„Dobře tedy. Nyní přejděme na vážnější téma. Co si myslíš o tom, že chce ministerstvo veřejně prohlásit mrtvého Albuse Brumbála za národního hrdinu?“
Harry ztuhl.
„Harry?“
„Řekl bych, co si o tom myslím, ale nechci pak být obviněn z pomlouvání mrtvých.“
Rita přikývla a odložila brk. „Dobře. Přejděme k anonymnímu přispívateli z druhé strany...“ Harry ji popsal vzpomínky, které získat od moudrého klobouku. „...Mám je uložené v myslánce, pokud pro vás budou užitečné.“
„Ne, nemyslím si, že pro teď budou důležité. Ještě by si chtěl něco říct mému brku?“
„Ne. Lépe se mi mluví, když to nikdo nedokumentuje, nemyslíte?“ usmál se.
„Jistě. A také jsi mnohem lepší herec než tvůj přítel - Neville?“
Harry se uchechtl. „Draco mi to říkal, že byste to prokoukla.
„Dobrá, Harry, bylo by mi potěšením a jsem si jistá, že tvoje prohlášení o panu Malfoyovi, Zabinimu a Snapeovi bude zítra na titulní stránce a o Brumbálovi na druhé.“ Rita natáhla ruku a Harry místo, aby ji vzal a potřásl si s ní, ji políbil na hřbet a přiměl ji k chichotání.
Harry se ušklíbl. „Děkuji vám. Mohu vás doprovodit na cestě ven z hradu?“
Rita se usmála. „Ach nikdy nemůžu říct, že bys nebyl gentleman. To by bylo pěkné.“
Harry jí podržel otevřené dveře a mrkl na dva Nebelvíry, kteří byli mimo společenskou místnost. Draco a Blaise budou volní.
*******
„Harry Jamesi Pottere! Co to sakra s tebou je?“
Harry obrátil oči v sloup. „Taky tě rád vidím, Hermiono,“ řekl harry, který se rozvaloval v křesle a podřimoval.
„Oh, sklapni! Vím, že jsi odpovědný za ten článek v novinách, ten o Brumbálovi! Ty prostě nemůžeš nechat to být a nechat mu, co si zaslouží. Ty musíš jít a říkat tyto nesmysly!“ křičela Hermiona a hodila po něm dnešní kopii Denního věštce.
„Ale to je všechno pravda. Moudrý klobouk mi ukázal své vzpomínky. Brumbál měl ve zvyku s ním mluvit, když chtěl něco vymyslet.“
Hermioniny oči se rozšířily. „Ty ses stal temným čarodějem, Harry! Věděla jsem to!“
„Ne, Hermiono. Temný čaroděj by vylákal někoho do prázdné učebny a vyslýchal by ho pomocí Veritaséra a pak by mu vymazal paměť.“ Ted většina Nebelvírů stála ve společenské místnosti a sledovala hádku.
„Počkej, ale jak jsi...? Brumbál říkal, že Snape…“
Harry si odfrkl. „Brumbál byl manipulativní bastard, který zapomněl, že ostatní lidí jsou schopni nezávislého myšlení. Kdyby nezemřel před Voldemortem, nebyl bych teď víc než moták a on by byl nejmocnějším čarodějem, než by sis dokázala představit.“
„Brumbál byl hrdina! Ikona strany světla!“
Harry vstal. „Brumbál byl podvodník, který si myslel, že jsem jeho zbraň, jeho hrdina, jeho zatracený zachránce.“ Harry se zakuckal. Zhluboka se nadechl a začal znovu. „Brumbál mě dal k lidem, kteří mě na deset let zavřeli do skříně a dělali si ze mě domácího skřítka. K lidem, kteří mě zamykali během léta v pokoji, krmili mě skrz kočičí dvířka a pouštěli mě jen dvakrát denně na záchod!“
Všichni, kteří stáli ve společenské místnosti, byli šokováni. Většina z nich věděla, že Harry neměl ideální dětství, ale přesto nevěděli, že to byla až tak zlé.
A Harry pokračoval. „Neseďte tam a nepředstírejte, že ten muž byl dobrý. Ten muž byl stejně šílený a po moci jdoucí jako Voldemort, jen s tím rozdílem, že byl diskrétní a nedával to moc najevo.“ Harry zavrtěl hlavou. „Už na to nemám energii,“ otočil se a zamířil pryč ze společenské místnosti. Ohlédnul se přes rameno a usmál se. „Jo a Hermiono? Děkuji. Za to, že jsi mě vyslýchala, i když to bylo pod Brumbálovým velením. Jsem si jist, že to bude ministerstvo považovat za zajímavé.“ S tím vyšel na chodbu a zavřel za sebou portrét. Ginny, která byla ve svém pokoji a pochytila jsem konec rozhovoru, se za ním vydala.
*******
Harry procházel po chodbách. Potřebuji místo k sezení, potřebuji…
„Harry!“ vzhédl a uviděl červenovlasou dívku.
„Gin, je mi to líto, ale já… já…“ zarazil se.
Přikývla. „Pojď, promluvíme si, bude to v pořádku?“ usmála se na něj a otevřela dveře, které se objevily.
Místnost byla malá. Dvě křesla, podobné těm v nebelvírské místnosti stáli o krbu a uprostřed byl malý stolek. Harry se okamžitě schoulil v jednom z křesel.
„Ona… já… já skoro řekl, oni mohli mít...“
Ginny se zhluboka nadechla. „Harry, poslouchej mě. To je v pořádku. Zhluboka se nadechni. Dobře a teď mi řekni, co jsi řekl skoro celé společenské místnosti.“
„O… o Dursleyových. O tom, co mi udělali.“
„Harry, to co ti udělali, není tvoje chyba. Nemusíš se za to stydět nebo být v rozpacích.“
„Byl jsem slabý, Ginny! Strýc Vernon… on… on... Nemohl jsem ho zastavit!“
„Harry Jamesi Pottere, přestaň. Tvého velrybího strýce by fyzicky nemohl přemoci téměř nikdo. To tím pádem neznamená, že jsi slabý.“
„Ale měl jsem ho zastavit!“
„Harry, neměl bys šanci ho zastavit.“ Seděli chvíli mlčky.
„Ty… víš, vid? Co mi udělal?“
Ginny přikývla. „Zjistili jsme to na Silvestra. Harry, ty jsi dobrý člověk bez ohledu na to, co se ti stalo. A teď opakuj po mně: To ,co Vernon Dursley udělal, nebyla moje vina.“
„Ale já…“
„Harry! To, co Vernon Dursley udělal, nebyla moje vina. Řekni to.“
„To co Ver-Vernon Dursley udělal ne-nebyla m-moje vina.“
„Znovu.“
„Ginny,“ zasténal.
„Harry, potřebuješ to dostat pryč z hlavy. Řekni to ještě jednou.“
„To, co V-Vernon Dursley udělal, n-nebyla moje vina.“
„Znovu.“
„To, co Vernon Dursley udělal, nebyla moje vina!“ vykřikl Harry. Ztěžka polkl a zhroutil se zpátky do křesla. Ginny byla spokojená.
„To opravdu nebyla, nebo byla?“
Ginny se na něj usmála. „Ne Harry, nebyla,“ vstala a přešla ke křeslu. „Jsi v pořádku?“
Harry chtěl přikývnout, ale pak se zarazil. „Ne tak docela, ale myslím, že budu.“
*******
Tom sledoval, jak Harry tiše přechází po místnosti.
„Tak, co chceš udělat s tvoji rodinou?“
Harry se zamračil. Vůbec o nich nepřemýšlel. „No, řekl bych, že bychom je měli nechat jít, ale vědí toho příliš mnoho...“
Tom se usmál na svého mladého přítele. „Harry. Co bych to byl za Temného pána, kdybych nevěděl, jak přinutit lidi mlčet? Jednoduché svazovací kouzlo by mělo postačit. Myslím, že bychom to kouzlo mohli použít na tvou tetu a bratrance. Ale obávám se, že na tvého strýce ne. Nemyslím si, že by byl dost potrestaný.“
Harry si povzdechl. „Jo, řekl bych, že to zní dobře.“ Harry se posadil na Tomův klín. „A také mám pár nápadů pro mého strýce...“ Harry něco zašeptal Tomovi do ucha. Ten nejprve vykulil oči a pak se začal usmívat. Ano, to znělo opravdu dobře.
*******
„Klid! Svoláváme soud pro Hermionu Jane Grangerovou. Slečna Grangerová byla obviněna z napadení a pokusu spáchat zradu. Jak se obviněná hájí?“ Amelie Bonesová, vedoucí odboru pro uplatňování kouzelnických zákonů, se podívala na dívku před sebou.
„Nevinná.“
Několik členů Starostolce přikývlo.
„Slečno Grangerová, máme několik vzpomínek poskytované Harrym Potterem a dalšími studenty, stejně jako několik vzpomínek od Moudrého klobouku, které usvědčují, že jste pod Brumbálovým vedením násilně vyslýchala pana Pottera s pomocí Veritaséra. Několik vzpomínek také ukazuje, že jste měla nějaké tušení, že Brumbál se snažil dostat k moci a alespoň jednou jste s ním vedla hovor o přetvoření ministerstva. Co chcete říct na svou obhajobu?“
Hermiona svěsila hlavu. „Harry, on začal být temný. Bála jsem se, myslela jsem, že dělám správnou věc.“
„Vidím. Je tu ještě něco, co byste chtěla říci?“ Dívka zavrtěla hlavou. „Dobře. Rozsudek bude vyřčen za chvíli. Strážný, prosím, odveďte slečnu Grangerovou do vazební cely.“ Muž, kterého si Harry matně pamatoval z Bradavic, vzal jemně Hermioninu ruku a vedl jí pryč. Harry vstal, chtěl se nadýchat čerstvého vzduchu.
„Harry.“ Otočil se a spatřil bledou paní Weasleyovou.
„Paní Weasleyová. Já… je mi to líto.“ Harry odvrátil pohled a cítil se provinile.
„Harry, tobě nemá být co líto. Spíš mě by to mělo být líto, věřila jsem tomu muži.“ Vzdychla. „A mysleli jsme si, že jsme Rona vychovali lépe, ale tohle...“ Harry zrušil mezi nimi vzdálenost a objal ji.
„Není to vaše chyba. Každý věřil Brumbálovi, byl velmi přesvědčivý. A vy jste úžasná matka. Stačí se podívat na Ginny! A dvojčata a Billa a Charliho a Percyho. I když Ron jen udělal několik špatných rozhodnutí. A mohlo to být ještě horší, madame.“
Podívala se na chlapce. „Harry, kolikrát ti mám říkat, ať mi říkáš Molly?“ Harry se už k odpovědi nedostal. Pokračování bylo zahájeno.
„Klid! Prosím, vraťte se na svá místa.“ Popletal se obrátil ke zbytku Starostolce. „Vyzývám všechny, aby zvedli ruku, jestli si myslí, že slečna Grangerová je vinna z útoku.“ Všichni členové zvedli ruku. „A všechny, kteří vinní slečnu Granerovou ze spiknutí s cílem spáchat velezradu.“ Všichni, výjma dvou členů zvedli své ruce. Otočil se a podíval se na Hermionu, která seděla uprostřed místnosti.
„Slečno Grangerová, byla jste shledána vinnou v obou případech. Jako takové to znamená: vyloučení z Bradavické školy čar a kouzel a odsouzení k šesti měsícům odnětí svobody ve vězení Azkaban. Stráže? Prosím, odveďte slečnu Grangerovou do vazební místnosti.“
*******
Ron dostal stejný trest jako Hermiona - vyloučení a šest měsíců ve vězení. Po procesu Harry zamířil do Děravého kotle v doprovodu Toma, Severuse a Draca. Ginny a Blaise se vrátili do Doupěte s Molly a Siriusem. Remus doprovázel Nevilla a Lenku zpátky do Bradavic.
Harry si povzdechl, když se díval na svou láhev máslového ležáku. „Nemůžu uvěřit, že je konec.“
Tom objal svého přítele. „Já vím. Je to konec jedné éry, ale teď si budeme prostě užívat.“
Harry se usmál a opřel se o staršího muže. „Myslím, že máš pravdu. Takže, pane profesore. Teď, když už nemusíte hrát dvojitého agenta, co máte v plánu?“
Snape se zamračil. „Být tak daleko od vás, jak jen to bude možné, Pottere.“
Harry trucoval a Tom s Dracem si odfrkli. Tom se na svého přítele podíval kriticky. „No tak Seve, vím, že se něco děje. Řekni nám to!“
Mistr lektvarů obrátil oči v sloup. „Když to musíte vědět, tak budu trávit léto zkoumáním Vlkodlačího lektvaru se starým přítelem.“
Harry se na něj usmál. „Vidíš? Nebylo to tak těžké, že?“ Uhnul, jak se ho muž snažil plácnout. Dopil láhev svého máslového ležáku a opět opřel se o Toma. Vzhlédl včas, aby viděl, jak profesorka McGonagallová vešla do hospody. Tiše mluvila s nějakou postarší čarodějnicí, kterou Harry neznal. Pak se jí omluvila a vydala se k jejich stolu.
„Dobrý den, Severusi, pane Pottere, pane Malfoyi.“ Našpulila rty a podívala se na Toma. Tom se okamžitě postavil a natáhl ruku.
„Tom Mollrore, madam.“
Přijala jeho ruku. „Ráda vás poznávám, pane Mollrore.“
Harry rychle vyskočil na nohy. „Oh, omlouvám se. Tome, tohle je profesorka McGonagallová, nová ředitelka Bradavic. Profesorko, tohle je… ehm… můj přítel.“
„Vidím. Pane Mollrore, vypadáte docela povědomě. Jako kdybych vás odněkud znala.“ Tom svraštil obočí a Minerva pokračovala. „Nenavštěvoval některý člen z vaší rodiny Bradavice?“
Tom se na chvíli zamyslel. „Myslím si, že ne. Pokud vím, tak já jsem jediný čaroděj z naší rodiny. A také jsem chodil do školy v USA, můj táta pocházel odtamtud.“
„Jo, to jen, že mi připomínáte jednoho mého spolužáka,“ podívala se významně na Harryho. Harry okamžitě pochopil. „Tome, je možné, že jsi byl pojmenován po svém příbuzném?“
Tom se zamyslel. „No, moje příbuzná měla bratrance Toma. Myslím, že jsem pojmenován po něm. Byl zabit, když byla dítě, ale moc o tom nemluvíme.“
Přikývla. „Dobře. Severusi, očekávám, že pan Potter a pan Malfoy se vrátí do školy v pět hodin.“ Severus kývl na ředitelku. Ta se otočila a vrátila se zpátky k postarší čarodějce.
Harry vypustil dech, který zadržoval. „Zapomněl jsem, že tě ostatní mohou poznat.“
Tom se usmál. „Dobrá věc, kterou jsem udělal. Díváte se na Toma Davida Mollrore, mudlorozený a synovec Pána zla.“
Harry pozvedl obočí. „A proč Mollrore?“
Tom se na něj usmál. „Přesmyčky, Harry, přesmyčky. Stejné jméno jsem měl posledních sedmdesát let nebo tak nějak.“ Draco se na něj podíval zmateně. „Vysvětlím vám to později, až budeme na nějakém méně přeplněném místě.“ Draco přikývl. „Nechci měnit téma, ale Harry, buď připravený. Zítra ráno budeš zavolán do její kanceláře.“
„Myslíš…?“ Tom přikývl.
„Co se děje?“ zeptal se Draco a znovu se zatvářil zmateně.
„Uvidíš.“
*******
Další den ráno byl Harry opravdu povolán do ředitelny.
„Harry, našli jsme tvé strýce.“
Harry se podíval na ředitelku. „Je...?“
„Je naživu. Je v bezvědomí a v nemocnici. Vaše teta a bratranec tam jsou s ním.“ Přikývl. „Na rozdíl od zbytku své rodiny byl... mučený. A vypadá poněkud znetvořeně.“
„Znetvořeně?“
„Byl,“ Minerva se odmlčela a zhluboka se nadechla. „vykastrován. Nalezli ho v Londýně, svázaný ke sloupu veřejného osvětlení a nahého.“ Těžce polkla.
Harry přikývl. „Ale... Myslím, je naživu, ne? Žil.“
„Ano, pane Pottere, je naživu. Ale mám větší obavy, že tam venku je ještě nějaký Smrtijed, co tohle udělal.“
Harry se zhluboka nadechl. „Děkuji, madam,“ vstal a zamířil ke dveřím.
„Harry, vím, že jsi unavený toto poslouchat, ale buď opatrný.“ Harry přikývl a vyšel z ředitelny.
*******
„Dobře, Tome, ona si myslí, že tam venku je nějaký další Smrtijed. Vypadá to, že ti dlužím srpec.“
Tom přikývl. „No samozřejmě, lásko. Naštěstí tam jeden je. Nebo spíš bude, jakmile ho označím,“ řekl Tom a podíval se na muže stojícího u zdi. Byl to jeden z azkabanských uprchlíků a Tom se ho okamžitě rozhodl využít.
„Můžeš si pospíšit? Chci se dostat do postele.“ Tom se usmál na svého mladého milence a šel si vyřídit práci. Brzy muž nesl Znamení na svém levém předloktí. Použil na něj Imperio a poručil mu, aby šel do nedalekého města, vykouzlil na obloze Znamení zla a zmizel.
„Jsi připraven, lásko?“ Harry přikývl a nechal se starším mužem odvést do ložnice.
*******
„Tome.“
Tom se podíval na mladíka stojícího pár metrů od něj. „Ano, Harry?“
„Miluji tě.“
Tom se usmál a rychle uzavřel vzdálenost mezi nimi. Jednu ruku obtočil kolem jeho pasu a druhou naklonil hlavu svého milence.
„Já vím, Harry, také tě miluji,“ řekl a sklonil svou hlavu, aby se otřel svými rty o ty Harryho. Smaragdové oči se setkaly s bledě modrýma. Pak se naklonil níž a políbil Harryho dravěji. Jeho ruce klesly k lemu Harryho trička a začaly si hledat cestu pod ním. Harry zase začal rozepínat knoflíky na Tomových šatech. Tom se na chvíli zastavil a chytil Harryho ruce. „Nech mě to udělat dnes v noci.“ Chlapec přikývl a položil ruce na Tomovy boky.
Tom uchopil lem trička a začal ho vytahovat nahoru. Harry poslušně zvedl ruce, což staršímu muži usnadnilo práci. Odhodil tričko na podlahu a rozběhl se rukama po kůži svého mladého milence. Jednou rukou zavadil o bradavku a chlapec zasténal v potěšení. „Nádhera,“ zasyčel.
Zvedl Harryho, který okamžitě omotal nohy kolem Tomova pasu, a přešel s ním k posteli, kde ho pak opatrně položil. Začal líbat chlapcův krk a občas ho do nějakého citlivého místečka kousnul. Mezitím se jeho ruka přesunula dolů k Harryho džínům. Rychle je rozepnul a odstranil je z jeho nohou. Tom zasténal - myšlenka na Harryho, který by celý den chodil bez kalhot se nedala snést. Rychle si rozepnul vlastní hábit a odhodil ho pryč.
„Merline, Harry, víš co se mnou děláš?“ Harry ztěžka polkl a Tom začal líbat jeho hruď. Jednu bradavku vzal mezi zuby a druhou mnul mezi prsty. Harryho sténání byla pro staršího muže hotovou rajskou hudbou.
„Oh bože, Tome,“ vykřikl Hary, jak se Tom natáhl dolů a olízl jeho tvrdý penis. „Tome, prosím.“ Tom se ušklíbl a začal chlapce škádlit svým jazykem. „Oh, pokračuj!“
„To mám v plánu,“ řekl Tom a vrátil ústa zpět, kde byly předtím. Tom si rychle stáhnul boxerky a stále se přitom věnoval tělu pod sebou. Odtáhl se a dal chlapci hluboký polibek. Natáhl se a ze stolku vytáhnul lahvičku modré tekutiny. A Harry ji okamžitě poznal.
Tom otevřel lahvičku a nalil si hojné množství tekutiny ruku. Naklonil se k Harrymu a zašeptal mu do ucha. „Myslím, že se ti toto bude líbit, lásko.“
Harry zasténal, když ucítil, jak se proti němu tlačí prst. Nebylo to nejhorší, cítil jen tlak a mravenčení. Tom Harryho rychle připravil a pak se začal pomalu do Harryho tlačit.
Harry vykřikl. Nepamatoval si, že by někdy zažil takový pocit. Jak se do něj Tom pozvolna tlačil, stále syčel.
„Merline. Harry, jsi tak teplý, tak těsný...“ Starší muž začal přirážet a párkrát změnil úhel, než našel Harryho prostatu. To už ale na chlapce bylo hodně a s výkřikem dosáhl vrcholu. Když Tom viděl, jak to na chlapce přišlo, a cítil, jak se kolem jeho penisu stahují svaly, tak to už nevydržel a udělal se do chlapce.
Ti dva leželi u sebe snad celou věčnost, než Harry cítil, že by mohl znovu promluvit. „Co-co to bylo?“
Tom se posunul a usmál se na svého mladého milence. „Jeden zvláštní lektvar, který zvyšuje pocity. Líbilo se ti to?“ Harry přikývl a zívl. Tom se natáhl pro hůlku a použil čistící kouzlo.
„To bylo naprosto geniální.“
Tom se zasmál. „Určitě.“ Objal chlapce a Harry se usmál. Budou si to muset zopakovat, i když nikam nemuseli spěchat. Měli všechen čas na světě.
LETTERED 12.KAPITOLA < > LETTERED 14.KAPITOLA
Lettered 13. kapitola - Komentáře
Nebyly nalezeny žádné příspěvky.