Reign of Darkness (Vládnout temnotě) 1.-2.část

15.11.2013 16:14

Je tu nová, ktárká povídka kterou Vám přináším. Takže doufám že se někomu bude líbit a budete si čekat na další díly. Opět nemám betu, takže mi promiňte nějaké gramatické chyby a užijte si čtení,

Vaše Reni :)

×××××××

1.část

Válka byla ztracena. Stačil k tomu pouze jed, obyčejné ale je to tak. Mezi jeho obětmi byli: Brumbál, Arthur a Molly Weasleyovi, Lupin, celý sektor Bystrozorů, každý člen starostolce a několik ministerských úředníků.

Převrat byl rychlý a odehrál se téměř bez boje.

Mudlorození a nežádoucí děti byly vydraženy do otroctví čistokrevným rodinám s tím, že nemohli být zabiti a měli by být schopni v budoucnu poskytnout potomky.

Bradavice nebyly srovnány se zemí a nadále se používaly jako škola. Samozřejmě, že tam jsou noví učitelé a několik nových předmětů, ale všechno je bez mučení nebo ponižování. Zůstaly nadále i čtyři koleje s jejich ředitely.

A nejpřekvapivější z toho všeho bylo, že tam byl i Harry Potter.

                                                                                                             ×××××××

Bylo prvního září a studenti se pomalu plnily ve Velké síni. V obličejích nebyli žádné úšklebky nebo výsměchy, výhružky a spory mezi koleji. Všechno takové bylo zakázáno pod trestem vyloučením, vyhoštěním a otroctvím.

Lord Voldemort měl zcela jasně nechuť se vyjadřovat k tomuto tématu a ne jeden student neměl žádné iluze o osudu ostatních studentů, jestliže byli tak hloupí na to, aby toto pravidlo porušily. Po Pansy Parkinson, která ztratila své postavení čistokrevné, byla vzápětí vydražena do otroctví k rodině Goylů. Bylo zřejmé, že i rodiče ji nemohou ochránit před následky za porušení pravidla.

Nové první ročníky byli odváděni napříč Velké síně k zařazovací stoličce. Nebylo jich mnoho, protože studenti dvojí krve směli studovat pokud byli mimořádně nadaní a vyrůstaly v kouzelnickém světě. Mudlorození nesměli studovat vůbec.

Vytvořili nový typ zvláštní školy, kde bylo dovoleno otrokům se účasnit, aby posléze věřně sloužily svým majitelům. Trvá aspoň jeden rok, než zlomí jejich ducha a dozví se užitečné domácí kouzla a informace co vyžaduje péče o dítě. Věková skupina žáků se pohybuje mezi dvanácti a šestnácti lety. Ti šestnáctiletí jsou poté posílání zpět ke svým majitelům, a tím začínají jejich povinnosti. Naproti tomu zas těch šestnáctiletých nebylo mnoho, takže se k nim přiřazují i pátnáctiletí a někdy i čtrnáctiletí.

Po roztřídění nových studentů ředitelka, Minerva McGonagallová, vstala ze svého místa v čele profesorského stolu a jala se přednést nejdůležitější pravidla nového školního řádu: „Jakýkoliv spory mezi kolejemi jsou zakázany pod trestem vyloučení a otroctví. Každý, kdo poruší zákaz vycházení po večerce, bude jeho studium po následujících 14 dní pozastaveno. Každý, kdo nebude schopen zdvořile komunikovat s kantory, bude jeho studium po následujících 14 dní pozastaveno. Pamatujte, že jste stále zde v Bradavicích a pouze vaše akademické výsledky vás tady udrží, jak už bylo řečeno. Nyní si můžete vychutnat jídlo.

Severus Snape se ušklíbl a tlumeně se jí zeptal: „Stále nepoužíváš při přednášení pravidla a důsledky jejich porušení?

Minerva se slabě usmála. „Obávám se, že si nikdy nezvyknu vidět v Bradavicích více rovnosti a spravedlnosti pod nadvládou lorda Voldemorta, než pod bývalými ředitely školy. Kdo by si pomyslel, že je lord Voldemort schopný přinášel do kolejí mír?“

Severus povytáhl obočí. „ Já určitě ne. Po vypití posilňujícího lektvaru a lektvaru věčného mládí prorazil své šílenství, ale jeho názory a předsudky zůstaly.“

Oba učitelé byli překvapeni, když jim Voldemort nejprve nabídl jejich pozice zpět, než aby je zabil. Byl velmi přesvědčivý: „Chci, aby se v Bradavicích nadále vyučovalo i se stejnými kolejemi a myslím, že vy dva toho budete moci dosáhnout tím, že sice nedostanete úplnou svobodu, ale zůstanete zde, ve své činnosti tak dlouho jak to bude možné. A podle mých pravidel.“

Po vyslechnutí, souhlasili nad pravidly, které by měli dodržovat a prosazovat nad studenty.

„Slyšel jsi něco o Weasleyových dětí, Severusi?“ Zeptala se Minerva, zármutek se projevil v jejim hlase.

„Nevím co se stalo se všemi chlapci, ale vím, že nejstarší dva a dvojčata uprchly ještě před převzetí do otroctví. Zato nevím nic o třetím a šestém synovi. Dívka se stala otrokyní a slouží Malfoyově rodině. Čeká už své druhé dítě.“ Severus během mluvy nedovolil, aby se nějaká emoce projevila na tváři, nebo v očích.

Opovrhoval současným systémem o chovu otroků. Bylo špatné nutit čtrnáctileté nebo patnáctileté dívky nosit děti, které jsou pro čistokrevné muže jen chovné klisny.

Věděl, že první dítě slečny Weasleyové bylo splozeno zesnulým Luciusem a její druhé buď Dracem a nebo jeho bratrancem. Z veselé dívky se stala nic víc než hračka se kterou se mohl pobavit každý příslušník rodiny.

Minerva si nešťastně povzdechla. Potlačovala slzy, které hrozily že opustí svůj úkryt. „Chudák, chudák holka.“ Více slov se neovažovala říci.

Oba učitelé začali jíst, když se znovu otevřely dveře Velké síně. Vstoupily dvě maskované postavy s kapucí. Ten menší se držel těsně za tím větším a hlavu měl mírně skloněnou.

Ten vyšší předstoupil před profesorský stůl a stáhl si kápy. Vlnité černé vlasy spadly do jemné a bledé tváře. Rudé oči zářily ve světle svíček.

„Můj pane...“ Vydechla McGonagallová překvapeně.

Voldemort se usmál. „Přivádím Vám nového studenta, profesorko. Postarejte se, že nepřijde k žádné újmě nebo budu hodně nespokojený.“ S těmito slovy mávl na menší postavu. Jeho úsměv byl trochu zlověstný, když svému společníkovi stahoval kápy.

Nepoddajné černé vlasy byly sčesány do jednoho culíku, takže bílá téměř průsvitná tvář zářila ve svitu svíček.

Voldemortovi se zablesklo v očích, když položil svůj prst pod mladíkovu bradu a zvednul mu hlavu. Jeho úsměv se ještě rozšířil, když se jejich pohledy střetly, rudá a smaragdová. „Pravidla znáš, kotě. Chovej se dobře nebo si tě odvedu zpátky do svého panství.“ Zašeptal mu téměř láskyplně do ucha.

Mladý muž znovu sklonil hlavu a slabě zasyčel: „Ano pane.“

Slyšel Snapea nevěřícně zacyšet a Minervini oči se téměř komicky rozšířily. Bylo to neuvěřitelné, nepochopytelné, ale přesto to byl fakt.

Harry Potter se vrátil do Bradavic.

                                                                                                                 ×××××××


2. část

Po celý rok, chtěl Harry víc než cokoliv jiného navrátit se zpátky domů, do Bradavic. A teď nešťastně seděl v čele stolu ve Velké síni a nechtěl nic víc, než zmizet pryč. Každý pohled byl směřován na něj a někteří studenti se vůbec nestarali o to jak moc na něj zírají.

Dokonce se na něj neustále dívali i Snape s McGonagallovou, jako kdyby nemohli uvěřit svým očím.

Harry rozpačitě sklonil hlavu. Bradavice sice stále mohou vypadat stěje, ale už více to nebyl jeho domov. Bledá, velká ruka na jeho koleni mu připomněla důvod jeho návratu. Smaragdové oči se blýskaly zlostí. Voldemort věděl jak moc nenávidí, když se ho dotýká. Ale také věděl jak moc nenáviděl být středem pozornosti.

Ruka na jeho koleně se posunula výše na stehno a díky tomu Harrymu vypadal vidlička z rukou přímo do talíře. „Co se děje, kotě? Nejsi rád, že jsi doma?“ Zasyčel Voldemort

Harry se snažil potlačit svůj hněv. Netoužil být potrestán zrovna tady, v čelním stolu a ještě před zraky svých vrstevníků. Strach a napětí jej ovládlo, že své třesoucí ruce musel položit na stůl. Oči stále sklopené k talíři. „Bradavice s přátely byly vždycky mým domovem, nyní je to jen škola.“ Zasyšel zpětně.

Voldemort se zasmál a vychutnával si Harryho strach a vzdor. Jeho ruka se pomalu posouvala výš po mladíkově stehně až dosáhla na třísla. Když Harry nedobrovolně uskočil z dosahu ruky, Voldemort se naklonil a zašeptal: „Tak to rád uslyšíš, že zde zůstaneš jen na vyúku. Nevěřím ti kotě... a já jsem si docela zvykl na tvou přítomnost v mých komnatách.“

Harryho ramena se napjala ještě víc, jak Voldemortův horký dech laskal jeho uši a oči se mu rozšířily hrůzou nad Voldemortovými slovy. Nedokázal zabránit svému hlasu aby se nezachvěl, „C-co-tím my-myslíš? Řekl jsi, že se mohu vrátit do Bradavic za předpokladu, že budu dodržovat stanovená pravidla,“ nenáviděl sám sebe za tento projev slabosti.

Voldemortova druhá ruka začala hladit Harryho krk, zatímco první začala dráždit mladého muže v klíně. Krutý úsměv si hrál na Voldemortových rtech a zašeptal mu odpověď: „Ty jsi můj, kotě a když jsem byl ochotný tě nechat tady studovat, nečekej že se já budu nechávat okrádat tím, že večerní hodiny nebo v noci strávým sám.“

Harry se otřásl, nesnášel, když jeho únosce dělal takové narážky. Byl to jeho nejhlubší strach, že jednoho dne se to stane reálně. Věděl, že Voldemort dává přednost svému postelovému kamarádovi, který je menší než on a muž. A Harry splňuje tyto dva body také.

Přestože, i když jeho mysl křičela strachy a jeho svaly na nohou skoro chytaly křeče, svému napětí nemohl zabránit, aby hlavu lehce nevtlačil do Voldemortovi ruky a nepodporoval ho v laskání.
''Jestli začnu příst, budu zvracet'', pomyslel si Harry a stále se nebyl schopen se odtáhnout od jeho ruky. Strávil téměř devět měsíců ve své kočičí podobě a to jen díky Voldemortovi. Po několika dalších kouzel a lektvarů se mu přeměna povedla i se všemy instinkty a myšlenkami.

                                                                                                                    ×××××××

Severus při hostině tajně pozoroval dva nečekané hosty. Potter vypadal zdravěji, než kdykoli předtím, tak že by ne jeden přehlédl bolestný výraz v jeho smaragdových očí.

Onyxové oči se zúžily, když se Temný pán naklonil nad mladíka a zasyčel mu do ucha. Vypadalo to, že Temný pán raději Pottera mučí mentálně než fyzicky, už podle toho jak se Potterovi svaly zatínaly a povolovaly.

Severusův výraz se ještě více zachmuřil, když jsi všimnul kam ruka Temného pána putovala. Ze všech těch věcí kterým byl kdy svědkem, tak nejvíce pohrdal sexuálnímu zneužívání mladistvých. Tohle bylo v Bradavicích společně s chovem otroků tabu. Byl to jediný způsob jak zabránit totálnímu chaosu mezi studenty.

Studenti věděli, že nesmí nějak sexuálně zneužívat své mladší spolužáky, protože vědí co by je za to čekalo. Ze začátku se tu pár takových incidentů objevilo a tyto prohřešené osoby se pro ostatní studenty staly odstrašujícími příklady co se týče následných trestů.

A přesto se to teď dělo, neschopný pomoci sedmnáctiletému chlapci, který seděl a byl obtěžován jen o pár míst dál.

Chlapcovo svalové napětí témeř křičelo jeho nechuť, proto byl Severus více než překvapen, když se chlapec nechal dobrovolně laskat na krku. Severus musel skutečně bojovat aby jeho výraz zůstal neutrální poté čeho byl svědky.

''Merline, co to s vámi jen udělal?'' Pomyslel si zděšeně.

                                                                                                                      ×××××××

„Ne.“ Zašeptal Harry se stále sklopenou hlavou.

Voldemort se jen usmál.

„Prosím ne.

Jeho malé koťátko bylo tak nádherné, chtěl vidět jak se na něj ty smaragdové oči dívají. Voldemort stáhl svou ruku z jeho klína, prsty vsunul pod Harryho bradu a donutil ho se na něj podívat. Kruté karmínové oči se setkaly se smaragdovými.

„Co si ode mne přeješ, kotě?“ Promluvil nakonec.

Bolest a rezignaci v Harryho očích nahradil vzdor a převýravě zašeptal: „Prosím pane, ne tady, ne před všemi.“

Voldemort mohl jasně vidět jak moc chlapce tato slova stála námahy. Jeho kotě je opravdu věčný zdroj pobavení. No, popravě si užíval jejich společnou večeři a ve skutečnosti bude mít dost času si se svým koťátkem pohrát později.

Uculoval se a pustil poté obě jeho ruce. Potom požádal McGonagallovou a Snapea, aby se s ním setkaly v ředitelně.

                                                                                                                     ×××××××

Po krátkém setkáni s profesory se Voldemort s Harry vrátili do sídla Temného pána.

Harry byl napjatý a nervozní. Znal Voldemorta až příliž dobře, aby věděl, že dnes zaplatí cenu za to malé slitování u dnešní večeře. Nemyslel si, že jeho ponížení v ředitelně bylo dostatečné.

''I Snape se na tebe díval se soucitem v očích.'' Pomyslel si frustrovaně

Bylo už pozdě v noci, takže Harry nebyl moc překvapen, když se Voldemort vydal do ložnice. Celý měsíc byl Harry nucen sdílet lože se svým věznitelem. Nebylo to tak zlé jak si prvně myslel, jen ho někdy Voldemort držel v náručí. Samozřejmě nastaly i nepříjemné chvíle, kdy si do jejich ložnice Voldemort dovedl milence a on byl nucen zůstat a poslouchat jejich nářek, steny a vrzání matrace.

Po příchodu se Harry vydal rovnou do koupelny. Stále na sobě cítil svou slabost a potřeboval to ze sebe smýt. Rychle se zbavoval svého oblečení a vešel do sprchy a nechal na svou kůži padat horké kapky vody.

Byl tak zaneprázdněn káráním sama sebe za své chování při večeři, že dokonce neslyšel, kdy vešel Voldemort do koupelny.

Jeho přítomnost si teprve uvědomil, když ho zezadu chytily dvě silné paže a přitiskl si ho na svou nahou hruď.

Harryho oči se panicky rozšířily a snažil se vyprostit ze sevření, ale Voldemortovi ruce stisk ještě zesílily.

„Pst, kotě. Není proč se vzpouzet. Je to jen další věc na kterou si budeš muset zvyknout, stejně jako sis musel zvyknout na sdílení naší postele.“

Přesto se Harry stále snažil získat svobodu. Neslyšel ani jedno slovo, které mu Voldemort říkal, jediné co slyšel byl křik ve své mysli. ''Ne, bože, ne. Prosím ne. Pomoc. Někdo. Pomozte mi někdo!!!''

Voda stékala po jejich tělech a vyzdvyhodala různé odstíny jejich bílé kůže.

Poté co se mu nepodařilo osvobodit, Harryho tělo ochablo a jeho mysl byla plná bílé nicoty.

Jeho hlava bezvládně spočívala na Voldemortově levém rameni. Jeho oči zíraly přímo před sebe a i když byly otevřené nic neviděly.

Byl vděčný za jeho necitlivost. Pokud se ho Voldemort kdykoliv dotknut tímto způsobem, Harry se nikdy nechtěl tohoto mentálně účastnit.

Voldemort se zasmál, když si všimnul Harryho šokované reakce. Byla to dlouhá, dlouhá doba od chvíle, kdy provokoval tak až vyvolával takové reakce na jeho koťátku.

Opatrně vycházel ven ze sprchy. Použil načechraný zelený ručník a jako první osušil Harryho a potom sám sebe. Poté vedl stále ochablého chlapce do ložnice a do jejich postele.

Obvykle oba spávali v pyžamu, ale Voldemort se rozhodl udělat další krok ve svých plánech. Od teď už nikdy nebudou spát v postely v pyžamu, nikdy.

                                                                                                                     ×××××××

První věc, kterou Harry cítil poté co se jeho mysl vrátila z úkrytu byly prst hladící ho přes jeho uvolněné vlasy. Bylo to uklidňující a uvolňující že dokonce začal příst.

Poté zaregistroval ruku, která jemné hladila jeho hruď a pak si uvědomil pocit saténu na jeho nahé kůži. Celý znepokojený se pokusil posadit.

„Ach, už jsi zpátky, kotě. Dobře, čekal jsem už dost dlouho než se vrátiš zas k sobě.“

Silné ruce zatlačily Harryho zpátky do postele. Jeho hlava byla silně položena na mužovu hruď a dvě rychlá kouzla zajistila, že se Harry nemůže později přesunout nebo zavřit oči.

„Začněte!“

Postel se lehce prohnula a někdo se k nim posunoval.

„Ukaž se chlapci!“

Voldemortův hlas byl hluboký a chraplavý chtíčem. Zděšený Harry se podíval dolů na Voldemortovo tělo. To co uviděl mu několikrát převrátilo žalůdek.

Nahý muž klečel mezi Voldemortovama nohama. Jeho tvář byla na úrovni s jeho vzrušením.

Harry se vší silou snažil zavřít oči, ale kouzlo Temného pána bylo silné. Když blonďatný muž sklonil hlavu a sevřel rty kolem Voldemortova penisu se Harry odvrátil a povídal se nahoru do jeho tváře a jejich pohledy se střetnuly.

Voldemort ani na chvíli nepřestal hladit Harryho hruď. Vyhříval se v chlapcově rostoucím strachu a plaval v hrůze odražené v jeho očích.

„Můžeš si vybrat na kterého z nich se budeš dívat kotě, ale dívat se budeš.“

A zatímco blonďatý muž stále uspokojoval Voldemorta svými ústy, jeho pohled se neodvrátil od svého kotěte.

 

> REIGN OF DARKNESS 3.-4.ČÁST

Reign of Darkness 1.-2.část - Komentáře

Datum: 19.11.2013

Vložil: Alexeena

Titulek: PROSÍÍÍM

Ahoj kdy přidáš další kapitolu??

Datum: 19.11.2013

Vložil: Lisa

Titulek: Waw!!!

Ty kokos! Ja takéto poviedky veľmi mám rada!! Anii si nevieš predstaviť ako sa teším na další diel!!!! :D

Datum: 16.11.2013

Vložil: Bobina

Titulek: +++

No tak takové povídky taky nemusím. Na druhé straně Voldy ještě Pottera neznásilnil, čemuž se docela divím, takže ještě nějaká naděje tady je. I když to co s ním udělal, to je ... nemám slov.
McGonagallová mě však dorazila, že stále žije a dokonce Voldymu pomáhá. Zabít starou mrchu.
Budu doufat, že Snape možná Potterovi pomůže třeba tím, že mu dá jed, aby ukončil jeho trápení. Ale budu číst dál !!

Datum: 16.11.2013

Vložil: em

Titulek: hp

Snad bude brzy další pokračování :-)

Datum: 16.11.2013

Vložil: weras

Titulek: ====

Nemám ráda takové uspořádání a když už,tak musím mít aspoˇnáznak naděje,že to tak nebude pořád.Asi budu zvědavá na pokračování,ale také klidně přestanu číst,pokud zjistím,že je tento stav konečný. Prostě si to nějak nedokážu představit.

Datum: 16.11.2013

Vložil: Catherine

Titulek: Wow!!!

Tohle...je naprosto úžasné! Božee!!! Moc děkuju

Datum: 15.11.2013

Vložil: aro

Titulek: překvápko

tak to mu říkám překvápko.. nic podobné ho tady snad ještě nebylo. Což je dobře aspoň nějaká novinka. Jinak je to moc úžasný a doufam, že tady brzy přibude další kapitolka

Datum: 15.11.2013

Vložil: anon

Titulek: ...

Tak nemůžu říct, že by se mi až tak perverzní a krutý voldemort nějak obvzlášť moc líbil, ale pořád je to lepší než přezlazený Voldemort, takové reálnější a pravděpodobnější.
Povídka je to moc hezká a námět zajímavý rozhodně se už moc těším na pokráčko ;)
A Snape litující Pottera?! Svět se definitivně zbláznil!! O_o Meggonagalová říkající "Můj pane" ?!!! Zírá s otevřenými ústy a poslouchá šrotující rez "Jop právě mi vyschla mýcha a asi zgebnu, neboť mám pochybnosti o přítomnosti vlastního mozku" Přez všechny pochybnosti mi povídka nakonec příjde strašně vtipná :D
Ta do toho Kotě! Jen nám ukaž co v tobě je! JO!
"a Voldy nešetř ho" šeptá za oponou.

PS: Díky za překlad, jen tak dáááál áááááááááááááááál xD

Datum: 15.11.2013

Vložil: bacil

Titulek: :-D

Tak tohle je úplně jiné než jsem čekala. Ještě teď rozdýchávám ten šok,ale věřím, že do dalšího pokračování mně to velmi rychle přejde a budu zvědavě nakukovat co na Harryho čeká dál.

Přidat nový příspěvek