Teď jsem dočetla všechny kapitoly a smekám. :-) Těším se na další, opravdu povedená povídka! :-)
Lettered 8. kapitola
11.02.2013 09:16
Zdravím všechny čtenáře,
Na začátek se chci omlouvit, že minulý týden nic nebřibylo, ale byla jsem nemocná a pak jsem si musela doplňovat učivo a na překlad jsem neměla ani pomyšlení... Ale už jsem se k tomu dokopala a je tady nová kapitola.
Tuto kapitolu věnuji své betě Aidrien Assagir za to, že odvádí skvělou práci a také u komentujícím: Saskya, Lucka, Bobinä, Lola, Efox, Majduš, anneanne, Lucik a MissScar. A je možné, že další může vyjít ve čtvrtek, ale to nezaručuji na 100%. Záleží jak budu daleko s 10. kapitolou.
Jinak přeji příjemné čtení a doufám, že tady pak najdu aspoň minimálně 5 komentářů.
Vaše Reniii :-)
*******
Když se vrátili na Grimmauldovo náměstí, spěchal Harry po schodech nahoru do svého pokoje, než ho stihl někdo zastavit a vyslechnout. Odhodil své věci do kufru, vlezl do postele a dovolil si na chvíli zdřímnout. Zdá se, že jediný člověk, který navštívil pokoj, zatímco spal, byla Molly. Co se stalo, se dozvěděla od Severuse, který ji dal kopii Denního věštce (který si uschoval, než odešli od Toma). To aspoň zastavilo její komentáře a rychle se vydala zeptat se Tonksové na další informace.
Harry počkal, až Ron opustí pokoj, a poté vylezl z postele. Přistoupil ke svému kufru, vytáhl lahvičku Felix Felicis a přemýšlel, co mu Tom řekl.
„Felix Felicis – 6 měsíců trvá jeho vaření a sebemenší chyba by byla katastrofální. Je tam dost, abys měl štěstí celý den. Dokonce pár kapek by stačilo na hodinu nebo dvě.“
Harry otevřel zátku a zvědavě k ní přičichl. Hmm, není to tak špatné, pokrčil rameny. Harry naklonil lahvičku k ústům a nechal pár kapek skapat na svůj jazyk. Zalil ho teplý, mírně závratný pocit. Najednou pocítil nutkání jít do knihovny. Okamžitě se rozhodl. Vzal své úkoly s kusem čistého pergamenu a vyrazil.
Když se dostal do knihovny, položil své věci na stůj a přešel k nejbližší knihovně. Třeba najdu knihu o jedech pro mou esej do lektvarů? Zastavil se, když si všiml jedné velké šedé knihy s žádným konkrétním titulem na hřbetě. Vytáhl ji z police a ztuhl, když uviděl nápis na desce.
Závoj / Opona
Zatímco většina učenců souhlasí, že obecně neexistuje žádný způsob jak přivést zpět mrtvé, závoj je unikátní v tom, že umožňuje těm, kteří přes něj přepadli, se vrátit zpět. Obřad je docela jednoduchý, ačkoliv problematický, neboť zahrnuje přítomnost a souhlas toho, kdo zemřelým v životě opovrhoval. Také je nutná přítomnost osoby, která zemřelého milovala a to buď jako milenec, nebo jako blízký přítel či dědic zemřelého. Jakmile jsou osoby správně shromážděny před oponou, bude tělo zesnulého vráceno zpět z opony s pevným tělem i myslí. Tento rituál se používá jen zřídka, nicméně je překvapivě obtížné najít někoho, kdo zesnulého nenáviděl a souhlasí s jeho vzkříšením. Provedené rituály jsou vyryty na oblouku...
Harry šokovaně vzhlédl. Utrhl kousek pergamenu, označil knihu na příslušné stránce a vyběhl z místnosti hledat Remuse.
*******
„Remusi! Toto musíte vidět!“ Harry zabouchal na dveře od jeho pokoje. Dveře se otevřely a Harry uháněl do místnosti. Remus, který ještě před chvíli spal, si promnul oči. Upřímně řečeno on Harryho miloval, ale někdy mu přerůstal přes hlavu.
„Našel jsem způsob jak přivést Siriuse zpět!“
Remus ztuhl. „Zopakuj to ještě jednou.“
Harry postrčil knihu do rukou staršího muže. „Podívej, dal jsem se pár kapek Felixe a našel jsem toho! Můžeme přivolat Siriuse zpátky!“ Remus se podíval na knihu a omámený si pomalu sedal na postel.
„Potřebujeme jen přesvědčit Snapea, aby nám pomohl, ale jsem si jistý, že to dokážeme. Pak se můžeme vplížit na ministerstvo, třeba Siriusovou motorkou, kterou mi dal Hagrid na Vánoce. Vím, že by se mu to líbilo a-“ Harry teď blábolil. „A jeho jméno je teď očištěno a bude jen spravedlivé, že si bude užívat. Takže to uděláme nebo co?“
Remus seděl a přemýšlel o tom. Sirius bude znovu naživu? Usmál se. „Jdi najít Arthura. Jsem si jistý, že nám pomůže se dostat dovnitř. Já se postarám o Severuse.“ Harry vlkodlaka objal a prakticky vyletěl z místnosti. Remus zavrtěl hlavou. Tohle nebude snadné.
*******
„Ne! Absolutně ne! No tak zatraceně.“ Snape neoblomně zavrtěl hlavou. Nehodlal přivést zpět to zablešené psisko.
„Prosím, Severusi. Pro Harryho by to hodně znamenalo. Slibuji, že jestli řekne nějaký komentář o „umaštěnci“, nebo ti řekne Srabusi nakopu mu zadek. Navíc bude tvým velkým dlužníkem. A když tady bude Harry s Ginny, budou obtěžovat jeho.“ Remus se mu podíval do očí. Severus s povzdechem protočil panenky. Zatracený vlkodlak. On někdy dokáže být tak přesvědčivý.
„Dobře, ale dlužíš mi, Lupine. A přísahám, jestli se to někdo v Bradavicích dozví, tak ho tam pošlu zpátky!“ Vlkodlak mu za to poděkoval a vydal se hledat Harryho.
„Upřímně,“ zamumlal si pro sebe Severus, „jsou to jen činy, které pro ty lidi udělám.“
*******
„Souhlasil!“ Remus přiběhl k Harrymu do kuchyně. Harry seděl na židli a čekal na Arthura až dojí své jídlo a sejde dolů bez ohledu na to, že jsou dvě hodiny odpoledne. Molly napsala nákupní seznam a právě šla do spíže zkontrolovat úroveň mouky, cukru a dalších potřeb, když trochu vyšla a začala trochu ječet na skřítka. Krátura – který nebyl viděn několik měsíců – teď ležel stočený na polici a jemně chrápal.
Molly vycouvala ze spíže. „Našla jsem toho domácího skřítka. Čert aby ho vzal! Je tady celou dobu po tom všem! Proč alespoň neměl víc slušnosti a neschoval se někde v domě, aby byl daleko od všech? Měla jsem-“
Harry vstal a přerušil ji zdviženou rukou. „Kráturo, pojď sem!“
Domácí skřítek se objevil, stále zmatený. Když skřítek uviděl toho, kdo stál před ním, začal křičet. „Ne! Karátura nebude poslouchat Harryho Pottera! Kdyby jen mohla paní vidět, kolik špíny je v jejím domě, překrásná paní.“
Harry se bál, aby skřítek neprobudil Siriusovou matku ho přerušil. „Drž hubu, Kráturo!“ Krátura na něj vytřeštil ty svoje velké oči, ale zmlkl. Molly se s otevřenými ústy podívala na mladého Nebelvíra.
„Ale, jak- chci říct, proč je-“ Molly se zarazila a snažila se najít tu správnou otázku.
„Sirius zemřel a- dozvěděl jsem se o tom v srpnu. Jsem jeho jediným dědicem, takže mě Krátura musí poslouchat.“ Harry se posadil. „Kráturo, kde jsi byl?“
Domácí skřítek trucoval. „Krátura byl s paní Bellatrix. Krátura na paní čekal, ale ti hloupí bystrozorové paní chytili. U domu dcery té krvezrádkyně.“ Harry si povzdechl.
Pokud jde o Molly, zeptal se jí: „No co bychom s ním měli udělat?“
Molly se na něj podívala a zavrtěla hlavou. „Já nevím. Není toho moc, co s ním můžeme dělat. Možná bychom ho mohli poslat do Bradavic? Jsem si jistá, že by si ho tam ostatní skřítci nechali.“
Harry se podíval na Remuse, který přikývl na souhlas a pak se obrátil ke Kráturovi. „Půjdeš do Bradavic. Budeš se hlásit tomu, kdo má na starost kuchyni. Budeš ho poslouchat a dělat to, co ti řeknou. Nebudeš dělat nic, aby si tam někomu uškodil.“ Krátura poslouchal jeho přikázání, zamračil se, ale nic neřekl. Nakonec se přemístil pryč.
Chvíli ti tři seděli mlčky. Molly chtěla něco říct, ale nestihla to, protože se dveře rozrazily a dovnitř vpadl Arthur. „Co se stalo? Slyšel jsem někoho řvát. Je všechno v pořádku?“ Harry mu rychle vylíčil, co se stalo, a pak vysvětlil, že se dozvěděl od Gringottových, že je Siriusovým dědicem. Oba Weasleyovi tam stáli a mlčeli. Po chvíli se Molly otočila k Harrymu.
„Brumbál to věděl? A nic ti neřekl?“
Harry jen zavrtěl hlavou. „Zřejmě ano. Ten skřet říkal, že se mě pokoušeli několikrát kontaktovat ale bez úspěchu,“ pokrčil rameny. „Asi měl své důvody. Vždycky má.“ Harry dělal, co mohl, aby zakryl svou hořkost.
„Tak jako tak, pane Weasley, potřeboval bych s vámi mluvit. Našel jsem něco v knihovně a potřebuji vaši pomoc,“ posunul knihu k Arthurovi, který si ji prohlédl. „Myslíte, že mi můžete pomoci dostat se dovnitř i s profesorem Lupinem a profesorem Snapem?“
Arthur chvíli přemýšlel a nakonec přikývl. „Myslím, že si budu muset promluvit s Croakerem. Řeknu mu, že byste chtěli vidět místo, kde zemřel, samozřejmě ze semtimentálních důvodů. Ve skutečnosti, kdybych si s ním teď promluvil, tak bych měl být schopen vám zítra ráno dát vědět, může to tak být?“
Harry a Remus přikývli. „Děkuji vám. Toto,“ Harrymu se těžko mluvilo, „pro mě hodně znamená.“
Arthur zavrtěl hlavou a dal ruku kolem chlapcových ramen. „Harry, jsi rodina. A to rodiny dělají.“
Harry přikývl. Bylo to pro něj těžké. Ještě před pár hodinami si myslel, že je Sirius už navždy pryč a teď pokud vše půjde podle plánu, může ho znovu spatřit už zítra.
„Harry, proč nejdeš do salonu? Jdu dělat nějaké kakao, chceš taky?“ Harry kývl na vlkodlaka, který se zdál být trochu mimo. Vstal, otočil se k Arthurovi a znovu mu poděkoval. Ten jen zavrtěl hlavou a mávl rukou, že je vše v pořádku.
„Vypadá to, že měl Harry dlouhý den.“
Molly zavrtěla hlavou. „A to nevíš ani polovinu.“ Podala manželovi kopii ranního vydání Denního věštce. Arthur si přečetl první stránku, posadil se na židli a po přečtení textu hvízdl.
„Zajímavé, ale Harry si to zaslouží.“ Remus přikývl na souhlas. Vstal a šel připravovat kakao.
*******
Harry té noci nebyl přítomen u večeře. Molly odmítla odpovídat na Ginniny otázky a pouze ji řekla, že měl dlouhý den a že si potřebuje odpočinout. Ron přidal komentář ve smyslu, že Harryho viděl naposled ve svém pokoji, kde pláče jak želva. A pak cosi dodal, že by měl spát na pohovce, aby nerušil druhého chlapce. Nakonec, když všichni dojedli, Molly přichystala talíř pro Harryho a poslala s ním Ginny.
Zaklepala na dveře a počkala, dokud neuslyšela tlumené zavrčení od Harryho, že může vstoupit do místnosti. Harry ležel vyvalený na posteli, fotoalbum měl otevřené a držel stále zmenšenou Siriusovu motorku.
„Harry? Jsi v pořádku?“
Harry se podíval na dívku a usmál se. „Jsem víc než v pořádku, Ginn. Tady, podívej se na tohle.“ Podstrčil knihu dívce, která se na chvíli zamračila a pak zbledla.
„Ty myslíš...?“
Harry přikývl. „Tvůj táta mluvil s jedním z odboru záhad. Pravděpodobně tam budeme moci jít zítra ráno.“
Ginny seděla na židli, než jí všechno došlo. Pak se prakticky vrhla na svého přítele a poskakovala. „Myslím, že Remus ti pomůže, ale kdo je ten třetí?“ Její oči se rozšířily. „Ne-?“
„Snape? Jo. Nejsem si jistý, co mu řekl Remus přesně, ale on souhlasil a pomůže nám. Ale co mě to má zajímat? Jsem nadšený, že se Sirius vrátí!!“
Dívka se usmála na svého náhradního bratra. „To je úžasné, Harry. A teď jez, nebo bude chtít máma tvoji hlavu.“ Harry se usmál a pustil se do Mollynina úchvatného moučníku. Ještě několik hodin...
*******
Harry, Severus a Remus odešli na ministerstvo ráno o tři čtvrtě na osm. Severus, který byl více zběhlž v přemisťování než Arthur, přemístil Harryho k boční stěně ulice. Harry tento zážitek ohodnotil jako velmi nepříjemný. Muži se vtěsnali do telefonní budky. Jakmile se jim podařilo zavřít dveře, Severus zvedl sluchátko a vytočil číslo.
„Severus Snape, Remus Lupin a Harry Potter. Máme schůzku s panem... Croakerem. Na odboru záhad.“ Budka se rozjela jako výtah směrem dolů do podzemí. Jakmile dorazili, Harry vyšel z budky a přešel k recepci. Předal svou hůlku ostraze ke kontrole a rozhlédl se kolem. Atrium bylo opraveno mistrovsky. Jedinou známkou bitvy, která se stala loni v červnu, bylo, že kde původně byla fontána, tam teď stála socha, která představovala původní zničení atria.
Všichni tři zamířili k výtahu, když k nim přistoupil vysoký a tělnatý muž. Harry v něm poznal Croakera, kterého poznal na Mistrovství světa ve famfrpálu.
„Ahoj, jsem Elias Croaker. Bylo mi sděleno, že jste si přáli vidět místo jeho smrti.“
Harry přikývl.
Remus ho přerušil. „Arthur nám řekl, že byste byl schopen nás nechat navštívit místo, kde Sirius…“ zarazil se a polkl.
Croaker přikývl. „Dobře, tak pojďte za mnou.“ Croaker vedl skupinu k nejbližšímu výtahu, který byl prázdný až na malou čarodějnici. Nebyla vyšší než Kratiknot. Croaker na ni kývl. Na odbor záhad se dostali během několika vteřin. Croaker je vedl přes několik dveří až na místo určení. Otevřel dveře a pokynul jim, ať vstoupí.
„Budu tady čekat. Prosím, neudělejte nic hloupého jako třeba snažit se vrhnout za závoj. Bylo by z toho příliš mnoho papírování. Až budete hotoví, znovu vás doprovodím ven,“ zavřel za sebou dveře.
Harry s Rumusem a Severusem zůstali sami. Harry vytáhl zmenšený motocykl a kousek pergamenu s potřebnými informacemi. Když si pozorně přečetl pergamen, začal s instrukcemi. „Dobře, profesore Snape, musíte si stoupnout po mé pravici. Profesore Lupine, vy musíte být po mé levici. Er, mohl by někdo zvětšit tu motorku? Děkuji, pane,“ kývl na Remuse. „A teď můžeme začít.“
Harry vytáhl hůlku, zhluboka se nadech a zarecitoval zaklínadlo. „Refero Mane Captus antecessor humanus Sirius Black!“ Místnost se rozzářila proudem světla. Světlo vycházelo ze středu závoje a dopadalo až k Harrymu. Viděl, jak se objevila zamlžená postava. Najednou světlo uhaslo. Chvíli bylo ticho a pak tlumené světlo ozářilo postavu na zemi. Nehybně tam ležel Sirius Black. Remus učinil první krok ke svému příteli.
„Siri?“ Remus se na muře podíval s nadějí.
Sirius pootevřel oči. „Náměsíčník?“ zachraptěl. Teď měl oči do široka otevřené.
Remus ho objal. „Oh Merline, chyběl jsi mi! Harry, pojď sem!“
Harry uháněl přes místnost ke svému kmotrovi. Sirius se na něj díval pobaveně. Ohlédl se přes rameno, kde stál Severus a odfrkl si. Mistr lektvarů omdlel.
*******
Po opětovném uvítání skupina opustila ministerstvo spolu s Arthurem, který si vzal přestávku na oběd dřív, a s Tonksovou, která svým nadřízeným řekla, že se vrátí později. Croakerovi se podařilo nedívat se tak překvapeně na tento zvrat událostí a požádal Harryho, jestli by mu nevadilo půjčit mu knihu, kde našel to kouzlo. Harry mu slíbil, že pošle další den po Arthurovi kopii.
Přemístili se zpět na Grimmauldovo náměstí a Sirius se zašklebil. „Zůstaneš tady?“
Harry přikývl. „Jen na Vánoce, tady je více pokojů než v Doupěti.“ Harry a Remus pomohli Siriusovi po schodech nahoru do vlkodlakovy ložnice. Ginny, Ron a Hermiona je následovali. Chtěli se Siriusem mluvit, ale Molly jim přikázala, ať ho neruší, dokud si pořádně neodpočine a nenají. Šla dolů se třemi studenty v závěsu, takže Harry a Remus zůstali sami s mužem, který byl posledních šest měsíců mrtvý.
„Takže Harry, je něco nového a vzrušujícího ve tvém životě?“
Harry odvrátil pohled. „Ehm, no, nic důležitého. Je to jako obvykle.“
Sirius se na něj ušklíbl. „Víš, Harry, když jsi mrtvý, není toho mnoho, co dělat než sedět a dívat se na život jiných.“ Harry zrudl a zvěromág pocuchal jeho vlasy. „Jo a Harry? Tvoje máma s tátou chtěli, abych ti řekl, že tě milují a že jim chybíš. Jo a že je Brumbál alergický na korýše.“ Harrymu se podařil úsměv. Pokud jde o Remuse, muž pokračoval. „A ty. Bylo opravdu nutné Sr-Snapeovi říci „budu mu velkým dlužníkem“? Jak s tím mám teď žít?!
*******
Příštích několik dnů uplynulo v ruchu. Když dvojčata přišla první noc na večeři, otevřel jim dveře Sirius.
„Počkej, nemáš být mrtvý?“ podařilo se vyhrknout Fredovi.
Sirius pokrčil rameny. „Dostal jsem druhou šanci.“
George obrátil oči v sloup a táhl dvojče do domu. Sirius se spíš choval jako malé dítě, než jak je obvyklé. Zastavoval každého v domě, kdo se mu dostal do cesty a dával jim medvědí objetí, včetně Fleur, Mirovi a dokonce i Snapeovi při jedné příležitosti. Když uviděl článek, ve kterém se psalo o jeho zproštění viny, okamžitě vzal svého kmotřence ven a to i navzdory tomu, že bylo skoro deset hodin večer a silně sněžilo. Jakmile byli venku, stále přesvědčoval svého kmotřence, dokud nesouhlasil, že ho Tomovi představí. Ten mezitím neměl ponětí, co se stalo, protože Harry neměl šanci mu to napsat. Všechno šlo dobře, jen Sirius dvakrát ohrožoval Harryho přítele, který na Toma házel omluvné pohledy.
Tak to šlo až do Silvestra. Sirius samozřejmě prohlásil, že Harry musel strávit noc u Toma, Sirius musel strávit noc u svého opilého kmotřence a Remus musel strávit noc ujišťováním, že neudělal nic hloupého jako on. Jak mohli vědět, že církevní skupina bude mít novoroční oslavu na sousedově terase? Ginny a Severus dostali také povánku. Ginny prohlásila, že nehodlá být přilepená s Ronem a Hermionou, kdyby Harry dostal šanci k úniku. A také, že nehodlá trávit noc v domě plném opilých lidí s dvojčaty, která zas vymyslí něco kreativního. Takže, plní dobré nálady a s několika lahvemi alkoholu (a v případě Ginny se sáčkem kávy) se vydali pryč.
*******
Tom otevřel dveře. Harry vpadl do dveří a Ginny spěchala za ním, tentokrát mumlala něco o „hloupých bratrech, kteří nejsou schopni držet se tradic“, a utíkala směr záchod. Sirius ji následoval, aby předal Tomovi velkou láhev rumu s příchutí červeného rybízu. Jakmile všichni vešli do domu, skupina se shromáždila v pracovně i s Ginny, která se k nim připojila po zastávce v kuchyni, kam uložila pytlík s kávou.
Tom šel k polici, kde stála láhev ohnivé whiskey a také donesený rum. Podal láhev Siriusovi, který si nalil drink pro sebe i Remuse, a podal ji dál Harrymu, který sice zčervenal, ale nalil si trochu drinku. Ginny, která si také chtěla nalít, měla tu smůlu, že ji Severus vytrhl láhev z ruky. Trucovala na lektvaristu, který obrátil oči v sloup, ale nakonec podal dívce láhev zpět. Ať se pro změnu někdo jiný stará o toho spratka, pomyslel ji a nalil si sklenku.
Takhle to šlo po celou další hodinu, přičemž každý tiše mluvil. Sirius nebyl spokojen s hladinou alkoholu v lahvi. Na jeho vkus neklesá dostatečně rychle.
„Víš, co potřebujeme, Moony?“ Remus obrátil oči v sloup, věděl kam zvěromág míří. „Potřebujeme hrát hru. Myslím, že to prostě není ono, když na Nový rok lidé nepozřou nebezpečné množství alkoholu. Je to tak?“
„Víš, Molly tě zabije, jestli Ginny opiješ, ty troubo.“ Sirius trucoval.
„Ale koukni. Sr-Snape má stále stejnou sklenici rumu. A to už uběhlo 45 minut! Je to prostě do očí bijící! Možná, kdybychom do něj dostali více alkoholu, možná na mě přestane tak blbě koukat.“
Severus si odfrkl. „Nejspíš bych se přestal na tebe dívat, pokud bys zastavil svoje plánování „Dej mi víc chlastu“, jak jsi to nazval. A ne všichni z nás jsou ochotni si zničit játra jako ty.“
Ginny je přerušila „Mně je to jedno, ale mohli bychom začít co nejrychleji? Ti dva,“ ukázala na Harryho, který seděl na Tomově klíně, „začínají zas být sladcí.“
Siriusovi zářily oči. „Takže začneme s otázkou ''Nikdy jsem?“. Dobře, Remusi podej mi sklenici. Ginny zkus vrátit Harryho a Toma zpátky do reálného světa. Snape, přestaň se mračit na Nový rok!“ Sirius rychle naplnil sklenice a poté, co mu Tom i Harry věnovali pozornost, začal vysvětlovat. „Je tu někdo kdo to dřív nehrál? Jen ty, Snape? Dobře, je to jednoduché. Někdo říká něco, co jsme nikdy nedělali a někdo, kdo to dělal, pije. Nebo ještě co jsi někdy udělal, ale potom můžeš pít také. Jednoduché, ne? Dobře. Takže začínáme. Nikdy jsem se neprobudil v něčí posteli bez toho, abych věděl, jak jsem se tam dostal.“ Zvedl skleničku a polkl. Remus neochotně sáhnul pro pití. „Dobře, Snape jsi na řadě.“
Snape se zamyslel. „Nikdy jsem neroztavil kotlík.“
Tom si odfrkl jako všichni ostatní, kromě něho a Mistr lektvarů propálil pohledem jejich nápoje. „Takže, slečno Weasleyová, když budete tak laskava?“
Ginny se posadila, podívala se na vlkodlaka a zvěromága a zamyslela se. Toto se teď zdálo jako perfektní příležitost k potvrzení jejich domněnek o těch dvou. „Nikdy jsem neměla sex s nikým v této místnosti.“ Ušklíbla se, když oba muži naproti ní neochotně vypili své drinky. Všimla si skutečnosti, že Tomovi a Severusovi zmizel nápoj ze sklenice. Jen Harry měl stále plno. Když viděl její tázavý pohled, nonšalantně pokrčil rameny.
„Dobře. Když se budu držet tématu, nikdy jsem neměl sex s nikým z Bradavic, který nebyl v mém domě.“ Ginny zčervenala a začala pít. Tom také pil a podíval se na Harryho omluvně. A tak hra pokračovala, věty byly stále podivnější a odhalovali více tajemství („Nikdy jsem po famfrpálu nemasturboval.“ Ginny zrudla a napila se.). Remus si odfrkával pokaždé, když se dozvěděl o další neznámé skutečnosti svého přítele.
„Nikdy jsem neměl sex s někým, s kým jsem to nikdy neměl v úmyslu,“ řekl. Snažil se zmírnit přítelovy starosti o jeho věrnosti. Ani si neuvědomil, co řekl, když si všiml Harryho jak s třesem v rukou pozvedl sklenici. Harry dopil a opřel si hlavu o Tomovu hruď. „Harry?“
„Jsem v pořádku.“ Cítil se trochu mimo a nechtěl o tom teď diskutovat. Tom kolem jeho těla obtočil paže a pevně ho objal. „Jsem v pořádku!“ řekl Harry trochu silněji. Severus, Ginny a Remus se podívali na Harryho. Ginny se podívala na Toma, který zavrtěl hlavou. Cítila potřebu soukromí, vstala.
„Profesoři. J-er, vzpomněla jsem si, že potřebuji s vámi mluvit o-um projektu!“ popadla jejich ruce a skoro je táhla do kuchyně, takže se Harry ocitl sám se svým kmotrem a přítelem.
„Můžete na mě přestat zírat? Jsem v pohodě! Myslím, že jsem musel hodně pít, to je vše,“ řekl nepřesvědčivě. „Cítil bych se mnohem lépe, kdybyste mi dali minutku, opravdu.“
Sirius zavrtěl hlavou. „Ty nejsi v pořádku, Harry. Nepřemýšlel jsem, řekl jsem blbost. Díval jsem se na tebe posledních šest měsíců. Měl jsem si to uvědomit a je mi to líto. Máš plné právo být na mě naštvaný. Jen nepředstírej, že jsi v pořádku po tom, co ti ten parchant udělal.“ Zvěromág natáhl ruku a položil ji Harrymu na záda. Harry odpočíval a pak se najednou posadil.
„Do prdele, pokud to víš, tak pak máma s tátou…“ Barva opustila jeho obličej.
„…by s radostí uškrtili Vernona Dursleyho stejně jako Albuse Brumbála za to, že jsi s nimi musel žít.“ Harry to ignoroval a přitulil se zpět k Tomovi. Moji rodiče to ví! Ví, že jsem slabý, že nemůžu bránit sám sebe, že jsem jen nějaký špinavý slaboch. Sirius si povzechl. Byl zpátky ani ne týden a už byl příčinou problémů. Podíval se na Toma a tiše řekl: „Nemyslím si, že budu moc nápomocný. Měl bych...?“ Ukázal do kuchyně. Tom přikývl.
„Myslím, že potřebuje trochu soukromí. Vezmu ho nahoru.“ Tom Harrymu pomohl a vedl ho do svého pokoje, kde chlapec okamžitě vylezl na postel a stočil se do klubíčka. Tom se posadil vedle něj.
„Nechtěl jsem, aby to věděli. Vědí, že jsem slabý, špinavý, jsem jen slaboch a zrůda, jak on vždy říkal,“ vzlykal Harry a Tom si ho vytáhnul do náruče.
„Harry, ty nejsi slabý, špinavý slaboch nebo šílenec. Ty nejsi takový. Nevěř tomu, co ti řekl. Jsi ten nejodvážnější člověk, kterého znám. A já pochybuji, že většina lidí by souhlasila žít s tvým strýcem bez magie. A nejsi šílenec. On je idiot, Harry. On si nezaslouží být spojován v jediné větě s tebou. A tvoji rodiče to vědí.“
„Ale byla to moje chyba. Kdyby…“
„Kdyby co, Harry? Použít magii a být vyloučen? Možná bys ho zabil a skončil v Azkabanu?“
„Ale omezení pro magii říká, že ji můžu použít jen v sebeobraně.“
„Harry, ministerstvo se o to nestará. Myslím tím, že tě poslali k soudu za použití Patrona, pro Merlina! Harry, přestaň. Neexistuje žádný způsob, jak mě přesvědčíš. A už se o tom nechci bavit,“ políbil Nebelvíra na čelo a opřel si bradu o vrchol Harryho hlavy. Chystal se zabít Vernona Dursleyho za to, že ublížil jeho Harrymu.
*******
V přízemí se tři muži a Ginny vrátili do obývacího pokoje. Všichni se ptali Siriuse, který odmítl poskytnout jakékoliv podrobnosti s tím, že to není jejich věc, dokud se Harry nerozhodne jinak. Po nějaké době, která mu připadala jako věčnost, sešel Tom ze schodů.
„Spí. Nikdo z vás,“ podíval se na tři Nebelvíry, „ho nebude rušit.“ Posadil se, natáhl se ke sklenici a hned ji vypil. Potom si okamžitě dolil další várku.
„Jak je na tom?“ zeptal se nesměle Sirius.
„Opotřebovaně. Přísahám, že tomu bastardovi něco udělám...“ Tom se odmlčel.
Sirius jen přikývl. „Počítej se mnou, mám ještě přece třináct volných ran, ne?“
Jediný, kdo nic nechápal, byla Ginny. „Můžete mi říci, co se děje? Kdo ublížil Harrymu? Co...“ Odmlčela se, když se na ni Tom podíval. Svraštila obočí a snažila se soustředit. Něco v zadní části její hlavy ji to připomělo... Vzhlédla. „Jsou to ti mudlové, ne?“
Tom si povzechl. Sirius se podíval do svého nápoje. „Je to tak? Letos v létě jste neviděli, jak vypadal, co?“ Remus s Severus zbledli. „A Brumbál neudělal nic! Věděl o tom. Koneckonců se musel ujistit, že jeho zbraň nebude příliš poškozena, nebo ne? Sakra, kdybych je měla ve svých rukách…“
„Ginervo Weasleyová, přestaňte mluvit. Nebudeš otravovat Harryho s tím, co se stalo, a nebudeš ho stresovat. Budeš čekat, až bude ochotný s tebou mluvit sám,“ kývl na dva profesory, kteří byli stále bledí. „On teď potřebuje klid. Pořád o sobě mluví, že je slabý a špinavý a že se bojí, co si lidé o něm myslí.“ Oba muži přikývli a Tom si povzdechl. „Chystám se jít zpátky nahoru. Snažte se neudělat příliš velký nepořádek.“ Aniž by čekal na odpověď, Tom vstal a šel po schodech nahoru.
Harry se posadil, jakmile uslyšel zvuk otevírání dveří. „Tome?“
Tom přešel k posteli a posadil se. „Ano, lásko. Jsem to já.“
Harry se vyšplhal na staršího muže. „Je mi to líto, Tome. Nechtěl jsem být na obtíž. J-“
Tom ho přerušil. „Harry, to je v pořádku. Myslel jsem, že spíš.“
Harry zavrtěl hlavou. „Podřimoval jsem. Myslel jsem, že jsi mě opustil.“
Tom vytáhl mladšího muže do svého klína. „Neopustil jsem tě. Jen jsem šel říci tvému kmotrovi, že jsi v pořádku, než jsem se rozhodl vrátit se sem.“ Posunul Harryho na posteli, lehl si vedle něj a přehraboval se prsty ve vlasech mladšího muže. Zanedlouho uslyšel lehké pochrupování. Tomovi se podařilo usnout za delší dobu.
LETTERED 7.KAPITOLA < > LETTERED 9.KAPITOLA
Anketa
Lettered 8. kapitola - Komentáře
Datum: 16.02.2013
Titulek: :)
Je to takové jednoduché. Nad některými pasážemi kroputím hlavou, někdy skřípu zuby, mám dojem, že snad každý charakter je OOC. Nicméně ten nápad! Ten nápad je podle mě dost originální, věčná škoda, že autorka jej pomalu zazdívá. Nicméně, nemám moc přehled o tom, jak to je spovídkami ohledně HP/TRR, osobně si myslím, že téměř každáý musí být "šílená", aby byli ti dva spolu. Přes veškeré zdání tvrdé kritiky, se stále vracím k přeloženým kapitolám :-) Budiž útěchou, že překlad mi velmi vyhovuje :-)
Datum: 12.02.2013
Titulek: :-D
Brumbál je alergický na korýše:-DD, jednou Poberta vždycky Poberta,co?Jsem zvědavá co s tím vymyslí.Díky za kapitolku.
Datum: 14.02.2013
Titulek: Re: :-D
Tady ta část mě také během překladu pobavila :D
Jinak děkuji za komentář a jsem ráda, že se ti kapitola líbila :-)
Datum: 11.02.2013
Titulek: :)
Moc pěkná kapitolka. Moc se mi líbí chování Toma, kdo by to do něj řekl, že :D A sice se tu Sirius chová jako dítě, ale ne zas jako úplný idiot, třeba jako v jiných povídkách. No nic, píšu blbiny. Díky za pokračování a těším se na další dílek :)
Datum: 14.02.2013
Titulek: Re: :)
Moc ti děkuji za komentář a podporu. Jsem ráda, že se ti kapitola líbila :-)
Datum: 11.02.2013
Titulek: :))))
škoda, že sa zvrtla hra k nepríjemným spomienkam, mohli si užiť pohodovú zábavu :) snáďnabuduce
pekná kapitola :)
Datum: 11.02.2013
Titulek: Re: :))))
To je zas fakt, jen o čem by pak byl další děj, že? :-) Jinak děkuji za komentář a jsem ráda, že se kapitola líbila :-)
Datum: 11.02.2013
Titulek: :o))
super kapča...a příště se nám vrací Brumbál, jsem zvědavá, jestli zamíchá s dějem, nebo jestli naše banda zamíchá s ním...takže jen tak dál...ikdyž moc nemám ráda motiv zneužitého Harryho...ale to si neber osobně, to je čistě můj osobní názor...jiní to zas třeba rádi mají...
Datum: 11.02.2013
Titulek: Re: :o))
Děkuji za komentář a jsem ráda, že se kapitola líbila :-)
Co se týče Brumbála tak příště s dějem moc nezamíchá, zas jen to jeho typické povídání. Spíš to bude to druhé :D A neboj tady je to jen v náznaku a myslím, že dál se o tom nezminují... Ale osobně mi to jen vadí, když se o tom v té povídce hodně mluví..