Lettered 9. kapitola

18.02.2013 14:15

Zdravím všechny čtenáře této povídky. Týden opět utekl jak voda a s tím i mé Jarní prázdniny a já Vám opět přináším další kapitolu. 

Dnešní kapitola má věkové omezení, píšu to hlavně pro ty kdo na odkaz pro dnešní kapitilu nenarazil na Daily slash kam jsem to uvedla. Jinak tuto kapitolu věnuji své betě Aidrien Assagir a komentujícím osobám: Sizzza, Saskya, Lucka, anneanne a Efox.

Jinak doufám, že se kapitola bude líbit a zanecháte mi zde nějaký malý kometář.

Vaše Reni

*******

 

Ginny se druhý den ráno probudila a cítila se strašně. Začala vstávat z místa, kde včera usnula – na gauči - a hned zjistila, že to byl špatný nápad. Přesunula se. Slyšela zamumlání. Posadila se a pečlivě se podívala na profesora lektvarů, kterého právě kopla a který měl na sobě make-up. Sirius, samozřejmě se držel svých zásad ''ten, kdo bude jako první na mol, musí mít hojné množství rtěnky, laku na nehty a make-upu''. Ginny, která neměla představu, kdy k tomu došlo, ale měla podezření, že paní domu bude muset jít nakupovat, jakmile se vrátí z ''dovolené''.
 
Opatrně došla až na záchod. Při pohledu dolů obrátila oči v sloup. Se Siriusem, který ležel ve dveřích, je nebylo možné zavřít. Zavrtěla hlavou a trhla sebou nad náhlou nevolností, která se dostavila. 
 
O půl hodiny později vyšla Ginny ze dveří a cítila se lépe. Sice se stále cítila hrozně, ale už to nebylo horší jak předtím. Překročila Siriuse a pomalu šla do kuchyně. Remus tam už byl a dělal kávu. Vypadal poměrně dobře, i když to Ginny nemohla říct s jistotou. Náhlý výkřik ji donutil sebou škubnout. „Vypadá to, že se Severus probudil.“ Remus obrátil oči v sloup. 
 
„Co se stalo včera v noci? Vše co si pamatuji je, že mi Sirius podával nápoje...“ odmlčela se, když vešel Severus do kuchyně.
 
„Čí nápad to byl?“ 
 
Ginny se zděsila. „Pokud jde o make-up, zeptejte se v hale.“ 
 
Severus vyrazil pryč. O chvíli později bylo slyšet vyjeknutí a řada nesrozumitelných kouzel. Severus vešel zpět do kuchyně se spokojeným úsměvem na tváři následován Siriusem. Jeho kůže byla přeměněna do odstínu oranžové, která vypadala strašně i s těmi fialovými vlasy. Ginny se zahihňala tak hlasitě, jak jí bolest hlavy dovolila. Sirius pro teď předstíral, že je vše v pořádku.
 
„Dobré ráno všichni. Takže Ginny, jak se máš?“ Ginny udělala obscénní gesto. „To je dobře, ne? No tady je nějaká slanina, budeš se cítit lépe,“ popadl talíř a začal na něj hromadit potraviny. „Je to ta nejlepší věc na kocovinu, opravdu. Tady, káva také. Ne příliš mnoho, i když budeš potřebovat tekutiny.“ 
 
Remus si odfrkl. „Poslechni toho muže, Ginny. On ví, o čem mluví. Mluví ze svých zkušeností.“ Zvěromág udeřil vlkodlaka a šel si sednout.
 
„Takže, zatím žádné novinky o těch dvou?“ 
 
Remus zavrtěl hlavou. „Asi stále ještě spí. Ginny, máš dost odvahy to jít zjistit?“
 
„Ani ne, ale stejně tam půjdu.“
 
Ginny šla nahoru do ložnice a zaklepala. „Hej, chlapi, jste tam?“ Zamumlaná odpověď zněla podezřele jako ''jdi do prdele''. Pokrčila rameny a vrátila se do kuchyně.
 
*******
 
Harry a Tom nebyli tak opilí jako Ginny, takže se ráno cítili mnohem lépe. Harry se probudil jako první. Cítil Tomovy paže obtočené kolem něj a vzdechy spícího muže a přitulil se blíž. Tento pohyb byl dostatečný, aby Toma probudil, který zesílil své sevření.
 
„Dobré ráno, lásko,“ zamumlal a zazíval. „Jak se cítíš?“
 
Harry se obrátil čelem ke staršímu muži. „Lepší,“ chtěl Toma políbit, ale on mu uhnul.
 
„Dej mi minutku, v mých ústech to chutná, jako kdyby v nich něco zemřelo,“ natáhl se k nočnímu stolku a napil se ze sklenice vody. Pak vzal svou hůlku a zamumlal: „Tersus Oris.“ Potom se vrátil k chlapci. „Mnohem lepší.“ 
 
Harry obrátil oči v sloup a dal Tomovi letmý polibek. „Co přesně to bylo za kouzlo?“
 
„Ústa čistící kouzlo. Není tak účinné jako zubní pasty, ale svému úkolu dostojí. Jsem překvapen, že se v Bradavicích neobtěžují ho učit. Tohle je mnohem užitečnější než přeměna ježka na jehelníček.“
 
Harry přikývl a zívnul si. Popadl svou hůlku. „Tersus Oris“ Zamračil se nad tou zvláštní chutí. Strčil hůlku zpátky pod polštář a vydal se zpátky k Tomovi. Tentokrát ho líbal mnohem důkladněji. 
 
Tom odpověděl tím, že se přetočil nad mladšího muže a kousnul ho do spodního rtu. Zrovna začal s polibky po čelisti, když uslyšel křik z přízemí. Tom protočil oči. „Severus.“ 
 
Harry se uchechtl. Tom ho teď jemně políbil na rty, než se přesunul na krk, který začal kousat a cucat. Současně chytil lem Harryho košile a škubl. Harry se nadzvedl, aby Tom mohl odstranit košili. Jakmile byla pryč, začal Tom křižovat cestu mezi Harryho krkem a ramenem. Oděrka vyšla na povrch a chlapec pod ním zasténal.
 
Dělal si cestičku přes Harryho klíční kost až k hrudníku, kde začal dorážet na jemné maso a bradavky. Zrovna začal pracovat na bradavce, když se ozvalo zaklepání na dveře. „Oh, do prdele,“ zasténal Harry. Zdálo se, že se jich štěstí drželo už od rána, když uslyšeli kroky směrem pryč od dveří. Harry se usmál. 
 
„Oh, sakra!“ zasyčel Harry. 
 
Tom se usmál a začal postupovat rukou dolů následován jazykem. Zarazil se, když se dostal k pásku Harryho džínů a vzhlédl.
 
„Oh, bože, více!“ 
 
Tom pocítil záchvěv ve svém penise jako reakci na Harryho pokřik. Rychle rozepnul knoflík a zip a prakticky je strhl z těla pod ním. Harry zasyčel, když Tom náhodou zavadil o jeho boxerky. 
 
„Prosím, Tome, potřebuju tě!“
 
Tom se zašklebil, stáhl Harrymu i boxerky a odhalil jeho tvrdého člena. Pokračoval ve škádlení mladého Nebelvíra. Štípal na stehnech, culil se, jak Harry zoufale sténá. 
 
„Tome, prosím,“ prosil mladý muž a Tom mu vyhověl. Vzal Harryho do úst. To bylo pro Harryho jako signál. Měl co dělat, aby mu zběsile boky nepřirážel do úst. Tom obratně manévroval jazykem, což vyvolalo u mladšího muže řetězec sténání a kleteb.
 
„Tome, prosím. Já chci...“ Harry se kousnul do rtu. Nebyl si jistý jak se na to zeptat. „Tome,...“ 
 
„Řekni mi, co chceš, Harry. Potřebuji, abys to řekl,“ vzhlédl Tom a momentálně zanechal své předchozí činnosti. 
 
„Chci, aby si byl uvnitř mě, Tome. Prosím. Chci, abys…“ 
 
Tom Harryho umlčel gestem. Natáhl se k nočnímu stolku a otevřel zásuvku. Vytáhnul krabici, kterou dostali k Vánocům, a otevřel víko. Odhalil kolekci vonných olejů. Vytáhl první lahvičku a obrátil se zpět k Harrymu. „Jsi si jistý, že to chceš?“
 
„Tome, teď chci, aby sis pospíšil!“ 
 
Tom si nalil velké množství oleje na prsty a jal se rychle připravit Harryho, zatímco si rozepínal vlastní kalhoty. Harry zalapal po dechu, jak Tomovi prsty pohladily citlivé místo uvnitř něj.
 
„Dobré?“ Tom se usmál, pohladil to místo znovu a Harry opět zasténal.
 
„Potřebuji tě teď, Tome!“
 
Tom vytáhnul prsty a Harry zakňučel nad ztrátou. Ten pocit ale netrval dlouho. Brzy cítil něco mnohem většího, co se do něj tlačí. Tom zvedl Harryho nohy na svá ramena a pomalu vklouznul dovnitř mladšího muže, který hlasitě sténal nad tím pocitem, a jeho dech se zadrhl nad tou velikostí.
 
Jakmile byl Tom nadoraz, zastavil se a nechal Harryho přizpůsobit se jeho velikosti. Po tom, co cítil jako věčnost, Harry přikývl, začal se pomalu vytahovat. Jak se snažil posouvat, hledal to správné místo. Nakonec Harry vykřikl a to mu napovědělo, že se trefil. 
 
„Do prdele, tvrději!“ Harry vykřikl, když Tom zrychlil. „Bože, Tome. Je to tak dobrý! Přidej!“ Harry nahrbil záda a vydal ze sebe neartikulovaný výkřik, když to na něj přišlo. Steny mladšího muže byly pro Toma jako hudba a ještě do něj několikrát přirazil, než to na něj také přišlo a on se do něj udělal. Chvíli tak ještě zůstali, než se z něj vytáhnul a podíval se na svého mladého milence, který byl ještě stále omámený.
 
„Miluju tě, víš?“ 
 
Harry se usmál a přikývl. Nemohl ze sebe ani vydat hlásku. Tom se přesunul a použil na ně čistící kouzlo. Později Harry stočený v jeho náručí usnul.
 
*******
 
Mezitím...
 
Rita Holoubková seděla u stolu až do pozdní hodiny snídaně, když zaslechla nezaměnitelný zvuk zobáku klepající na její okno. Otevřela okno a pustila velkého výra, který měl uvázaný u nohy balíček. Uvolnila balíček a nakrmila výra kusem slaniny ze zbytku snídaně. Poté si přečetla poznámku přidělanou u balíčku.
 
Paní Holoubková,
 
nedávno jsem narazil na nějaké zajímavé informace týkající se Pána zla a Brumbála. Jsem si jistý, že když to pošlu vám, mám naději, že Vy můžete veřejnosti poskytnout celý příběh. Jediné, co chci je, že výsledky této studie nezkreslíte a přidáte žádost, aby vás mohl někdo kontaktovat. Pochopíte, až si přečtete materiál. Budu vás kontaktovat znovu až bude příběh publikován.
 
S pozdravem,
 
Dotčený občan
 
Kývla směrem k výrovi, který skočil na parapet a odletěl. Při otevírání balíčku si broukala. Začala číst soubory a její oči se zaleskly. Oh ano, s tím teda pracovat může.
 
*******
 
O čtyři dny později byl čas vrátit se zpět do Bradavic. Sirius, který odmítl být znovu hlavou rodiny Blacků, nakonec souhlasil, že si vezme zpět klíče k rodinné hrobce a pronajal si útulnou chalupu na okraji Prasinek. Měl také po svém návratu do země živých jeden dlouhý rozhovor s profesorkou McGonagallovou. Výsledek byl, že ho mohl Harry navštěvovat.
 
Jakmile se dostali přes přepážku na nástupiště 9 ¾, Harry se usmál. Vypadalo to, že dnes bude pěkný den. Sirius, který byl ve své zvěromágské podobě, nechtěl šířit paniku. Ministerstvo o jeho návratu vědělo a podařilo se jim to ututlat, takže v žádných novinách se o tom nepsalo. Draco se zamračil, podíval se na psa, pak na Harryho tvář a znovu zpátky na psa, který seděl vedle Harryho nohou a tvářil se nevinně. Harry na něj kývl a naklonil hlavu k vlaku.
 
Ginny mezitím utekla hledat Blaise. Harry ji zahlédl, jak klidně na staršího chlapce mluví a snaží se nečervenat. Zavrtěl hlavou a vydal se do prvního prázdného kupé ve vlaku se Siriusem a Dracem v patách. 
 
„On je...?“
 
Sirius odpověděl tím, že se proměnil zpět do lidské podoby. Draco na něj chvíli zíral a pak promluvil „Nebyl jste mrtvý?“
 
Sirius se otočil k Harrymu, který se usmál. „Dostal druhou šanci. Takže, jak to šlo s Pansy?“
 
Draco obrátil oči v sloup. „Prosím, musíme o ní mluvit? Jedl jsem.“ Harryho smích utichl, když se otevřely dveře kupé. 
 
Vstoupil dovnitř Neville. Kývl na ostatní cestující a posadil se. „Ahoj Siriusi, Nevěděl jsem, že jsi zpátky. Jaké to bylo?“
 
„Být mrtvý je opravdu nudné. Nejprve je všechno vlnité, pak je všechno černé a nakonec jste s partou lidí, který jsou stejně znudění. Není tam toho moc co dělat. Jednou jsem strávil čtyři hodiny pozorováním profesora Lupina, který opravoval eseje. Celé čtyři hodiny! Ale některé dny tam byly zábavné. Ale v nejbližší době nemám v plánu znovu umřít. Smrt je věčná.“
 
Harry se chystal vyjádřit, když se dveře znovu otevřely. Tentokrát to byla Ginny s Blaisem „Místo pro další dva?“
 
„Hmm, já nevím... Myslím, že by bylo nejlepší tě, milá Ginny, vyšoupnout.“ Harry se na dívku usmál. Ta na něj udělala neslušné gesto. „No, to nebylo hezké! Možná by si měla sedět sama…“ Harry nedomluvil, protože ho Sirius popadl v zápasnickém chvatu.
 
Ginny se tlačila do sedadel a přitom pevně šlápla Harrymu na nohu. Blaise ji následoval a házel kradmé pohledy na podivného muže, který se s Harrym přetlačoval. „Ok, Blaisi. Toto je Sirius a neboj. Je neškodný. Skoro. Siriusi, toto je Blaise. Předtím, než se o něco pokusíš, pamatuj, že Fred s Geogem stále mají ty fotky.“
 
„Počkej co, jaké fotky?“ podivil se Sirius.
 
„Ou, ty jsi je nikdy neviděl? No, to je pěkný,“ posadila se a opřela se o svého přítele. „Takže Draco, jak to šlo s Pansy?“ 
 
Draco se zamračil. „No, skvěle. Zamilovala se do toho muže. Bohužel má nevlastní sestru...“ podíval se na Harryho, který se začal pochechtávat. „To není vtipné! Ta žena má skoro všechno, že už vím, jak to celé skončí!“ Harry to už nevydržel a rozesmál se na plno. „Jsem rád, že se směješ mému utrpení, Harry.“
 
„Je mi to líto. Ale kdybys viděl svůj výraz. Vypadal jsi, jako kdybys spolkl kulku nebo tak něco.“ 
 
Draco po Nebelvírovi hodil kus pergamenu. „Odbočíme, sledoval jsi přes Vánoce Denního Věštce?“ 
 
Harry zavrtěl hlavou. „Ne, nebudu jim cpát peníze za předplatné, abych pak o sobě četl samé lži a nepravosti,“ pohlédl na Draca.
 
„Jo, jo. Já vím. Ale všiml jsem si, že naše oblíbená reportérka byla v poslední době podivně klidná.“
 
Harry se ušklíbl. „Pravděpodobně dělá výzkum? Mimochodem, jsem si jistý, že budeme všichni vědět, kdy vyjde její článek. Není to tak? Poté budeme jen sledovat dění u hlavního stolu.“ 
 
Blaise se zatvářil zmateně. „Proč mám pocit, že mi něco uniklo?“ 
 
Harry jen zavrtěl hlavou. „Věř mi, zlato. Uvidíš to brzy. Ona nebude jen tak sedět, když má v ruce takovou senzaci.“
 
Neville vstal. „Myslím, že pro dnešek jsem toho slyšel hodně. Uvidím vás pak všechny na večeři, ok?“ kývl jim a opustil prostor. Pravděpodobně šel hledat Lenku. 
 
Sirius zívl. „Myslím, že navštívím Náměsíčníka. Vrátím se za chvíli. Harry, hlídej tady ty dva.“ Pohlédl na Ginny a Blaise. „Věřím, že Molly ještě není připravená se stát babičkou.“ Ginny předstírala, že jí to pohoršilo, zatímco Blaise se podíval na špičky svých bot. 
 
Harry se zasmál. „Jo jo. Stejně tě tady nikdo nechce.“ Sirius trucoval a vyšel ze dveří na chodbu, kde se proměnil do velkého černého psa. Harry se naklonil, aby zavřel dveře. „Neboj se Blaisi. Jenom má starost.“ Blaise stále vypadal rozpačitě.
 
„Jo? No, nestává se každý den, že vás poučuje mrtvola. Odpusť mi, že jsem nervózní.“ 
 
Harry se usmál.„Jo, jasně. Hej, kdo je pro Řachavého Petra?“
 
*******
 
Zrovna rozdávali karty pro druhou hru, když se otevřely dveře kupé a dovnitř nakoukl Dean.
 
„Můžeme dál? ''Šťastný pár'' je na obzoru.“ Harry přikývl a Dean se Seamusem si sedli na sedačky. „Díky. Ron je dnes ještě horší než obvykle. Chci říct, co vlezlo do jeho zadku a zemřelo tam?“
 
Harry zavrtěl hlavou. „Byl takový už od Vánoc. Jeden z jeho bratrů přivedl na svátky svého přítele.“
 
Dean se Seamus si společně odfrkli. „Oh, Merline! To muselo teda být. A který z nich to byl?“ Ginny jen zavrtěla hlavou.
 
„Řekla bych ti to, ale někdo mi řekl, že se do toho nemám plést.“ 
 
Seamus obrátil oči v sloup a otočil se k Harrymu. „Takže Harry... Počkej, co to máš na krku?“ Seamusova tvář se roztáhla do širokého úsměvu. „Vypadá to, že jsi měl dobré Vánoce. No, povídej!“ 
 
Harry zrudl a pokusil si upravit límec košile, aby skryl značku na krku. Ginny se na něj podívala, obočí skoro v polovině čela. Draco se jen ušklíbl.
 
„Ty neudělal... udělal!“ podívala se na žloutnoucí modřinu kriticky. „Nový rok, co?“ Harry odvrátil pohled. „Takže, to byl ten důvod, proč vás nikdo neviděl do večeře?“
 
Seamus se teď dostal do stádia frustrace, že o ničem neví. „Takže, o kom je řeč?“ 
 
Harry se na ně povídal. „Um, dobře. S někým se scházím.“
 
Dean si odfrkl. „No samozřejmě Harry. Nevypadáš jako ten typ, který má známost jen na jednu noc. Takže, kdo je to?“
 
Ginny protočila oči. „Vidíš, Harry? Nebylo by to mnohem jednodušší, kdybych jim to už dávno řekla?“ 
 
Harry zasténal a schoval obličej do dlaní. „Dobře, vyhráli jste.“ 
 
Ginny se zasmála. „Harry chodí s prodavačem z Medového ráje od.... září. Tak nějak že? Jo, dobře. Harrymu se podařilo, aby byli spolu a jeli jsme tam na Silvestra.“ Ginny se usmála. „Takže, jaké je to být s mužem?“
 
Harry na ni udělal sérii neslušných gest.
 
Seamus byl ohromen „Svatá doborto! Harry, ty jsi s tím chlápkem chodil už od září?“
 
Bohužel pro všechny přítomné se znovu otevřely dveře kupé. Ještě horší bylo, že ve dveřích stál Ron, který pravděpodobně slyšel všechno podle jeho výrazu ve tváři. „Sakra, to už je příliš! Jsem obklopen buznami!“ 
 
Harry vstal. „Rone, měl bys už vyrůst. Jsi pitomec. A ano, líbí se mi chlapi a jediný, kdo to nechápe, jsi ty s Hermionou.“
 
„Harry, podívej. Nevím, jak moc do toho zapadáš, ale to je hnus! Myslím tím, zadek se používá, aby věci šli ven a ne dovnitř! A kromě toho Brumbál řekl…“
 
„Mě je úplně fuk, co Brumbál řekl. Chci vědět, proč ses k nám obrátil zády a říkáš takové věci!“ 
 
Ron se otočil. „Myslíš, že jsem se změnil? Ty jsi ten, kdo tráví čas se zatracenými Zmijozely!“ 
 
Harry obrátil oči v sloup. „Rone, v případě že sis nevšiml tak se ''zatracenými'' Zmijozely vycházíme po celou část roku dobře. Vy dva jste jediný problém. Tak jestli bys mohl...“ tlačil Rona zpátky do chodby a zavřel za ním dveře. Ron vypadal jako by se chystal znovu vtrhnout do kupé a křičet na ně, ale pak se zastavil, zhluboka se nadechl a vyrazil pryč. Nastala dlouhá pauza.
 
Ginny konečně prolomila ticho. „Harry, jak dlouho myslíš, bude trvat, než to vyjde ve Věštci?“
 
„Nemyslím si, že Rita bude s tím otálet. Jsem si jistý, že jsem ji dal do rukou něco, co se nevidí každý den. Možná bych ji mohl poslat sovou a ujistit se? Než to udělá někdo jiný?“ opřel se. „Mám větší starosti, jak dlouho bude trvat, než se to rozšíří do zbytku Bradavic,“ povzdechl si a pak vstal s nuceným úsměvěm. „Myslím, že se půjdu projít. Třeba někoho potkám nebo tak něco. Uvidíme se všichni později.“ Aniž by čekal na odpověď, Harry vystoupil z kupé.
 
*******
 
Harry seděl v jinak prázdné společenské místnosti v přední části u krbu. Překvapivě ho při večeři nikdo nedrbal, jen jeden Mrzimor ze sedmého ročníku se na něj díval děsivým způsobem. Ve skutečnosti šlo všechno dobře, dokud se nevrátil do společenské místnosti, kde ho zastavila velmi rozzlobená Hermiona.
 
„Jak jsi mohl?“ 
 
Harry se na ni zmateně povídal. „Jak jsem mohl co?“
 
„Ty víš! Ron mi řekl o tom, co slyšel! Co je to s tebou?“
 
„Se mnou není nic špatného. Vážně, jaký máš problém?“
 
„Harry, nerada ti to říkám, ale být gay je prostě špatné!“
 
„Proč?“
 
„To-to-to-, je to hřích!“ 
 
Harry se zasmál. „Kdo jsi a co jsi udělal s Hermionou? Vážně, dřív si uvažovala logicky a racionálně. Co se s tebou stalo?“
 
„Nic se mi nestalo! Podívej, Harry. Bible říká…“
 
„A neříká Bible také, že čarodějnictví není dobré pro život? Nebo jsem objevil tvoje pokrytectví?“
 
„Ale to je něco jiného! Mít magii není volba!“
 
„Ani to, kdo tě přitahuje, Hermiono. Podívej se. Nech mě na pokoji, dokud si to v hlavě neurovnáš. Do té doby budu trávit čas s lidmi, kterým na mně opravdu záleží.“
 
„Ale Harry…“
 
„Ne, Hermiono. Žádné ale. Používáš náboženství jako výmluvu k tomu, že nenávidíš lidi, jako jsem já. Jsou to jen kecy a pochybuji, že nejsem jediný, který by ocenil, kdybys šla někam.“
 
„Sakra, koukej se kolem,“ zavolal jeden kluk z pátého ročníku. Hermiona na Harryho zírala, než se otočila a odešla z koleje.
 
Teď seděl Harry sám a díval se do ohně. Pořád nemohl uvěřit tomu, že se k němu jeho přátelé otočili zády. A ještě za použití výmluv! Dal by ruku do ohně, že to má větší důvod. S povzdechem Harry vstal a šel do postele. Možná to bude mít větší smysl ráno.
 
*******
 
Další den, když Harry mířil dolů na snídani, ho profesorka McGonagallová zastavila.
 
„Pane Pottere, ředitel by s vámi chtěl mluvit. Heslo je čokoládové kuličky. Věřím, že tam bude i pan Black.“ Sotva ředitelka Nebelvírské koleje domluvila, otočila se na podpatku a zamířila do Velké síně na snídani. Harry si povzdechl a řekl Ginny, která šla za ním, sbohem a vyrazil.
 
Došel před chrlič strážící ředitelovu kancelář a byl překvapen, že mu už ustoupil stranou. Vylezl po schodech a vstoupil do kanceláře. Sirius tam už opravdu byla a mazlil se s Fawkesem. Brumbál zatím nebyl nikde k vidění. Harry se šinul dál do kanceláře a přitom se díval na tolik objektů, které lemovaly police. Zarazil se, když narazil na Moudrý klobouk. Usmál a vrhl rychlý pohled na Siriuse a potom si ho vložil na hlavu.
 
„No, pane Pottere. Už je to nějaká doba kdy jsme si naposledy povídali. Nemám pravdu? Čemu vděčím za to potěšení?“
 
„Vlastně si nejsem jistý. Myslím, že jsem byl jen zvědav.“ 
 
Klobouk si odfrkl. „Ano, jsem si jistý, že jsi byl. Tak vypadá to, že jsi zjistil nějaká tajemství starého lišáka.“ Harryho oči se rozšířily. „Ne, nebudu mu to říkat. Ve skutečnosti vám raději pomohu. A jednodušší bude, když vám to ukážu.“ Najednou Harry cítil, jak jeho mysl byla zaplavena obrazy. „Později je můžete třídit – myslím, že přichází. Teď úsměv a předstírejte, že jste neviděli jeho pád za posledních několik měsíců.“ 
 
Harry se zasmál a sundal klobouk. Sirius se na něj tázavě podíval. „Později,“ slíbil Harry. Než se ještě Sirius mohl na něco zeptat, Albus vstoupil do kanceláře.
 
„No, chlapci moji. Vypadá to, že jsme měli zajímavé prázdniny. Siriusi, jak se ti dařilo?“
 
„Mrtvě. Není to tak vzrušující, jak to vypadá.“ 
 
Albus se pousmál. „To rád slyším. A mám to brát tak, že Pettigrew byl zajat?“ Sirius přikývl. „Ach ano. Teď jsem ale zvědavý, jak se to stalo.“
 
Harry pokrčil rameny. „Našel jsem knihu v knihovně na Grimmauldově náměstí. Re-erm profesoru Lupinovi se podařilo přesvědčit profesora Snapea, aby nám pomohl, a pak Weasley mluvil jedním pracovníkem na Odboru záhad, který nás tam dostal.“
 
„Vidím. A ta kniha? Co se s ní stalo?“
 
„No, udělal jsem kopii a poslal ji na Odbor záhad. Croaker mě pořádal, abych originál nechal v domě. Proč pane? Chcete taky kopii?“ 
 
Albus zavrtěl hlavou. „Ne, Harry. Nemyslím, že to bude nutné. Jen jsem byl zvědavý. Takže Siriusi, jak se vám líbí být volný?“ 
 
Sirius pokrčil rameny. „Nedostal jsem moc šancí všechno otestovat. Mám v plánu později zajít ke Třem košťatům. Chci vědět, jestli je madame Rosmeta stále stejně roztomilá jako naposledy, když jsem ji viděl.“ 
 
Albus přikývl. „Dobře Siriusi. Předpokládám, že máte rušný den a já bych vás nerad obtěžoval. Stejně jsem ještě potřeboval mluvit s Harrym o pár dalších věcech.“ Sirius přikývl a vyšel ven. „Harry, jak se ti daří těch posledních pár dní?“
 
Harry pokrčil rameny. „Dobře, řekl bych.“ 
 
Albus přikývl na souhlas. „A jak se věci mají mezi tebou, panem Weasley a slečnou Grangerovou?“
 
„Bylo líp,“ řekl Harry podezřívavě. „Nemluvíme spolu moc.“
 
„Všiml jsem si. Harry, nemyslíš, že je na čase vzít to zpátky? Jsem si jistý, že ti už chybí.“
 
„Vlastně pane, nejsem si tak jistý. Jedině, kdy se mnou mluví, je tehdy, když mě uráží. Nebo uráží někoho jiného. Ať tak či onak, raději bych s nimi trávil co nejméně času, než je nezbytně nutné.“ 
 
Albus si povzdechl. „Harry, slečna Grangerová ke mně přišla včera večer. Dělá si o tebe starosti. Tvoje chování, tvůj nový kolektiv, tvoje záliby…“ 
 
Harry viděl rudě. „To není její věc. Přišla za mnou a řekla mi to. Opravdu mám jiné starosti než čekat, až za mnou přijdou. Jestli je to všechno, musím jít do třídy.“ Harry vstal a vyrazil z kanceláře a ignoroval ředitelovu reakci. Harry zavrtěl hlavou a vydal se na Obranu. On už dostatečně zničil můj život a ještě získává další lidi, aby mu pomohli.
 
*******
 
Harry byl první osobou, která dorazila ke stále zamčené učebně. Povzdechl si a opřel se o zeď. Zamračil se a začal vymýšlet násilné způsoby, jak se řediteli pomstít. Dostal se do dvanáctého bodu, když přišel Remus s Denním Věštcem pod paží.
 
„Všiml jsem si, že jsi nebyl na snídani.“ 
 
„Ne, byl jsem zaneprázdněn ředitelem. Zřejmě za ním přišla Hermiona s obavami týkajícími se mého chování, přátel a ''zálib''.“ Jsem z toho hladový.“ 
 
Vlkodlak se zasmál a otevřel dveře. „Možná ti toto zlepší náladu,“ oodal Harrymu noviny, na které se Harry zamračil.
 
Brumbál – Zachránce nebo Zloduch?
 
Všichni víme, že Albus Brumbál je ikona světlé strany a přemožitel Grindelwalda, ředitel Bradavic a trochu šílený muž. Nicméně, nedávno naše reportérka narazila na informace, které vrhají vážné pochybnosti o charakteru Brumbála, stejně jako o původu Vy-víte-koho...
 
Článek pokračoval na třech stránkách, rozebíral experiment do detailu a to včetně fotografie s Westhoverem a Zephyrwildem i s Tomovou tváří, která byla cenzurovaná kvůli jeho soukromí. Všechno. Harry byl potěšen.
 
Studenti se začali hrnout do místnosti, většina z nich ještě mluvila o článku. Pouze Ron s Hermionou byli zticha. Draco a Blaise přistoupili k Harrymu, Crabbe a Goyle v závěsu. „Trvalo jí to dost dlouho, nemyslíš?“ 
 
Harry si odfrkl. „Ale no tak. Byl to docela dlouhý a podrobný soubor. Všechno jsem hledal až do posledního týdne před Vánocemi. Pak to stačilo všechno dát dohromady a poslat se vzkazem.“ 
 
Blaise na něj vytřeštil oči. „To je to, o čem jsi mluvil ve vlaku?“ Harry přikývl. „Husté.“ 
 
Draco si odfrkl. „Nemáš ponětí. Nyní pojď, promluvíme si o tom později,“ kývl na Harryho, který si šel sednout vedle Nevilla.
 
*******
 
Když Harry dorazil do společenské místnosti, byla už noc. Článek byl stále hlavním tématem všech diskuzí. Ron s Hermionou Brumbála bránili s tím, že ty dokumenty musí být falešně. Kopie těchto dokumentů zajistil Havraspár. Harry se zasmál. Všechno šlo perfektně! Nyní nastal čas na další část plánu.
 
 
LETTERED 8.KAPITOLA <  > LETTERED 10.KAPITOLA

Anketa

Na kolik % se Vám kapitola líbila?

100% (35)
63%

75% (8)
14%

50% (5)
9%

25% (1)
2%

0% (7)
13%

Celkový počet hlasů: 56

Lettered 9. kapitola - Komentáře

Datum: 18.02.2013

Vložil: Majduš

Titulek:

Ou jé!!!!! Skvělá kapitolka! Opravdu se moc těším na další :) Moc se mi líbí představa Severuse s make-upem... V šatech jsme ho viděli, ale takhle... oh yeah :D
Už se těším na další kapitolku!!
S láskou, Majduš ♥

Datum: 18.02.2013

Vložil: Bobina

Titulek: ++++

Teda já jsem ráda, když se někdo snaží a píše nebo překládá povídku, ale tohle je taková ptákovina. Jak to začalo dobře prvním dílem, tak úroveň povídky pořád klesá a myslím, že vrcholem děsu byla minulá kapitolka, autorka je zřejmě v mladším pubertálním věku, jinak to nevidím.
Kdy budeš překládat povídku Langsyne? To aspoň vypadá na dobrou povídku se zajímavým dějem.
Přesto si cením, že ses dala do překladu.

Datum: 19.02.2013

Vložil: Aidrien Assagir

Titulek: Re: ++++

Upřímně, myslím si to taky. Je to trochu "o nervy" to číst, jaká je z toho ptákovina a přitom by se z takového nápadu dalo vytěžit mnohem víc,

Datum: 20.02.2013

Vložil: Reniii

Titulek: Re: ++++

Abych to řekla zcela upřímně. Tak povídka mě ihned zaujala kvůli tomu tématu dopisování... Líbila se mi tak do 3-4 kapitoly, ale potom už mě to pomalu přestávalo bavit a nakonec teď se musím někdy i přemáhat kapitoly přeložit, protože už mi to připadá o ničem. Ale zas nechci tady nechat rozdělanou povídku, když jsem skoro u konce a vím, že několika lidem se líbí..
Jinak Langsyne bych měla začít překládat hned jak dopřekládám tuhle. Ale viděla bych to tak od půlky března.
A děkuji že si ceníš mé práce :-)

Datum: 18.02.2013

Vložil: Lucka

Titulek: ...

By mě docela zajímalo co Brumbál slíbil Ronovi a Hermioně, že se chovají jako idioti. No Ron je idiot skoro furt, ale že i Hermiona. Nebo, že by jim vymyl mozek? :D No nechám se překvapit. Děkuji za kapču :)

Datum: 18.02.2013

Vložil: hatake.jane

Titulek: :D

gogogoooo :D

Datum: 18.02.2013

Vložil: Saskya

Titulek: :))))

veľmi pekné, len tak ďalej, do toho manipulátorského dedka!!! :D

Přidat nový příspěvek